1. Odjíti
1. Odjíti, odejdu, odejdi, odejda (ouc), odešel (n. odšel), odjití (zstr. odeští); od- choditi, il, zení; odcházeti, 3. os. pl. -zejí, el, ení; odcházívati = pryč jíti, weg-, ab-, fortgehen, scheiden; následovati, přidržeti se, sich nach etwas wenden, Jemanden folgen, sich an ihn halten; vyváznouti, davonkommen; prodánu býti, weg-, abgehen, abgesetzt werden; opustiti, von einem weggehen, ihn ver-, zurücklassen. Jg. — abs. Odešel, nikoho nepozdraviv. D. Nyní právě odchází. Když jsem odcházel. Jak (jakž, jak co) přišlo, tak odešlo. Prov., Jg. Svrab odešel (minul, zhojil se). Rkp. lék. Zboží odchází (jde na odbyt). D. Dále neodchoďte. BO. Jaký odešel, taký se vrátil (= nezlepšil se. Vz Prodělání). Č. — co: dluh (= chůzí, chozením zaplatiti). Jg. — kam (za co, na co) : za české hra- nice. Er. P. 172. O. na stranu, V.; na cestu všech lidi (umříti), V., na věčný pokoj. D. — proč: z hodné příčiny. 1532. Pr. — odkud. Z vlasti své, D., z toho světa, Jg., ze služby. Jg. — od koho, od čeho. Mlčkem od něho odešli. Br. Anděl odešel od ní. D. Od pána odejíti (ze služby). Jel. Co jí, od něho od- chází (jde nestrávené). Jg. Od své šlechet- nosti o. (zanedbati jí). Jel. Odešel ode mne neduh. Jel. Ve všem se jim štěstí mění a od nich odchází. Papr. D. před. Drtiny od pily odcházejí. V. Aby statek po dcerách od rodu neodešel. Tov. — kudy: přes pole, Jg., po moři. Hlas. —jak. Po svých hlavách a rozumu odcházeli (jich se přidržovali). Br. Nemoc po librách přichází, ale po lotech odchází. Č. O. s nepořízenou. D., s prázdnou. Ml. Neodejdeš s celou koží. Prov. Jg. S bázní odjíti.D., Šm. Bez odpuštění od úřadu odešel. J. tr. O. mlčkem. Br. Odešel jest tulákem (abiit vagus). BO. — kam (ke komu). Odešel k otcům (umřel). V. I třiedesěť jich otide k otcem. Rkk. 12. Co od čerta přišlo, zas k čertu odešlo (jak nabyto, tak pozbyto). L. — Rkk. — komu (čím kudy). Rodičové prostředkem smrti nám odcházejí. V. Teplo nám dýmem, komínem odchází. Odešlo jí (= potratila). Na Slov. — kam (do čeho) s kým: s bratrem do Ameriky o. Us. — v čem: v kabátě. Us. — komu proti čemu. Komu přirození jejich proti vůli odchází. Byl. — koho čeho (v čem) za co = opu- stiti. Osten pleti ho odešel. Sš. I. 92. Odšed jí zdravé, nalezl mrtvé. Stele. V té lázni ho za mrtvého odšel. V. Také rány trpěl, že ho tu za mrtva odešli. Výb. 1. 470. Zranivše ho za mrtvého odešli. Pref. 357. Otjidechu jeho za mrtvého. ZN. Což v zemi neb jiného nábytka, co jiej (vdově) dsky nesvědčí, toho má otjíti. O. z D. Roztomilá mamičko, už já vás odejdu. Mor. P. — Odešel mezi hrou přede mnou o půl páté hodině pro lékaře atd. Us. — kdy. Odešel za šera. Us.