Rozděliti
Rozděliti, il, en, ení; rozdělovati; roz- díleti, eí, en, ení; rozdělovati. — R., na díly rozložiti, theilen, zertheilen, eintheilen; roz- loučiti, odděliti, trennen, scheiden, abson- dern ; rozkmotřiti, nesvorným učiniti, trennen, spalten, veruneinigen; mezi rozličné poděliti, ein-, ver-, austheilen; znamenati, aby roze- znal, unterscheiden; rozhodnouti, entschei- den; r. se — rozloučiti, odděliti se, sich scheiden, sich trennen; díly si vzíti, sich worin theilen; rozšířiti se, sich vertheilen; rozdílným býti od něčeho, sich unterscheiden. Jg. — co: peníze, čas, pole. vlasy, vodu, Us., příplatek, užitek z hor. Vys. Vítr roz- dělil oblaky. Us. Duši, srdce by rozdělil (i. e. jest štědrý. Vz Duše.). Prov. Živo- čichové ti nerozdělují kopyta. Sš. II. 215. — co na co, jak: na kusy, na dvé (rozdvo- jiti), na tré (roztrojiti). V. R. město na ulice, obec na třídy, Kom., zahradu na záhony, Us., dříví na sáhy, dědictví na díly, živo- čichy na rody, D., kázání na díly. Každý z tří kmenů těch na čtyři župy se rozdě- lujíce. Sš. II. 3. Velikou léč na dvě léče r. Šp. li. něco na drobno. Dch. Knihy na čtvero r. Bart. R-li sú se na dvé. Pč. 19. Potom je na tré r-li. Dal. 17. R-li se na čtyři strany. Let. 144. Ta naše lavečka na dvě se roz- dělila, že naše srdenka obě dvě rozlúčila. Sš. P. 353. — co podlé čeho nač. Směsici Bůh podlé hustosti a řídkosti stupňů na čtyři tvářnosti rozdělil. Kom. Zisk a ztrátu podlé hlav r. OZ. Podlé práva je r-li. NB. Tč. Časy podlé měsíce rozdělují. Ler. — se, co čím: vodu lodí, prkno sekerou, vlasy hřebenem. Us. Bůh r-dil židům zemi losem. Sš. II. 197. Svádu súdem a nálezem r. Troj. Pole mezníky r. V. Rozdělili se tou zemi, Br., tím statkem, Jel., oděvem. V. Přibytím Krista se r-lo světlo a tma, lidé dobří a zlí. Sš. J. 55. Ona by chtěla, aby se těma 30 zlatýma s ní rozdělil. Us. Vk. Tím se mají rovně r. Půh. I. 388. A tu jsme nalezli, aby penězi se rovně rozdělili. Arch. 1. 164. Vlasta muže oščepem rozděli. Dal. 21. Dni jmény rozdělovati. Ler. — co kde: slovo v psaní r. (odděliti). Us. Úlohy ve škole r. Us. Dones milá tvrdý kameň, já rozdělím srdce na něm. Sš. P. 169. Kterak strany v tej při právem r. jmáme. NB. Tč. Větry v dolech r. (rozvésti). Vys. — co v co: peníze v hromádky. Us. Dědiny v lány r. Dal. 137. — co, se s čím. A tu dušiu s tělem rozdélichu (odloučili od něho). Dal. 52. S tímto světem se r. V. Den se s nocí rozděluje. V. Jediná mne smrť s tebú rozdělí. BO. Žádal rozdělen býti s tělem. Hus. III. 163. R-la se s Adamem. Er. P. 50). Dokudž smrť nerozdělí Vás s těmi běd- nostmi. Chč. 444. Ať r-lí se mnú dědictví. Hus. I. 405. Měl je se mnú r. spravedlivě. Půh. II. 379. Že by se mnou srdce rozdělila. Er. P. 240. — Br. — co mezi koho: pe- níze mezi chudé. D. Zemi mezi ně rozdělil. Flav. Tu kořisť rovným dílem mezi bojov- níky rozdělil. Háj. Bůch masa mezi se roz- dělili. Pč. 4. Mezi bratří dědinu r. BO. — co komu. Zemi mou sobě rozdělili. Br. Zemi synům rozdělil. Dal. Svým r-lí vaše dědiny. Dal. 11. (80.). R-lil jim majetnosť. Sš. L. 149. Duch sv. rozdělije všem, jakž chce. ZN. — co mezi kým. Statky mezi sebou rozdělili. Bj., Jg. Lásku a důvěru svou ne- můžeme mezi Bohem a tvorem, mezi Moj- žíšem a Kristem bezhříšně r-lovati. Sš. II. 58. — co do čeho: do dvou řad, do pěti dílů a p. špatně m.: na n. ve dvě řady; ale ovšem: rozděliti semena do 5 nádob (roz- dělená semena do pěti nádob dáti). — se. Oblaky se rozdělují. Us. — (se) jak. R. se rovnú měrú. LS. v. 62. Rozdělí je rózno. M. Pakli se páni rovně počtem r-lí, bei Stimmengleichheit. O. z D. — se, koho oč. Rozdělil je o statky (podělil je). Jg. Roz- dělili se o tu pozůstalost. Sych. Vz Roz- dělený. Kterak bychom ty lidi o to r. jměli; Za naučenie žádáme, čím jich o to r. jmáme. NB. Tč. Má mezi nimi vyřéci a je o to r.; Chti se o to r. Půh. II. 518., 549. — co po čem, kudy, jak. Srdce rozděluje krev po těle. Jg. Krev po žilách se rozděluje. Kom. Vojsko po zástupích r. Výb. I. 428. — se oč jak, s kým. Rozdělili se o to rovnou měrou. Us. Rozdělil se s Kimonem o úřad. V. Črvi s žabami o tělo se r-lí. Hus. III. 135. Ač co s bláznem kdy ulovíš, ale ne- rovně s ním rozdělíš. Mast. v. 99. — co, se (čím) od čeho (mezovati, rozdílným býti). Jakými mezmi od nich se rozdělují. Kom. To se od toho tím rozděluje, že . . . Us. Bůh zlé od dobrých rozdělí. Smil v. 2082. Zlosti vaše rozdělily sú vás od Boha. Hus. III. 225. R. chatrné od dobrého. M. P. — co kdy. Kdo se mi však bráti osmělí jiného cos, tomu v okamžiku moje ocel lebku rozdělí. Sbk. A losem r-lil mezi ně zemi jejich asi po čtyřech stech a padesáti létech. Sš. Sk. 155. Ot nich jsú rozděleny vlasti (gentes) po potopě. BÓ. — proč. Zdá se, že pro lehčejší přehled veškeren Jerusalem na sedm okresů r-lili. Sš. Sk. 69. — co skrze koho. Aby statek mezi křesťany chudé skrze apoštoly r. dával. Sš. Sk. 52. (Hý.). Kristus lidi rozděluje skrze hřiechy. Hus. II. 103. - se odkud. Tvůj lid ze života tvého r-li se. Sš. I. 100. — komu čeho šp m.: co. Vz Roz-.