Zdechnouti
Zdechnouti, chnul a chl, utí; zdechati, zdechávati = vzdychati, seufzen, erseufzen; poslední dechnutí učiniti, umříti, den letzten Athemzug machen, abdrucken, abfahren, ver- scheiden, sterben; pojíti jako dobytek, scíp- nouti, verrecken, krepiren. Z.= vzdychnouti. St. skl. — abs. Kůň, vůl zdechl (zcepeněl). Us. Šd. Boh daj, bych zdechl! Hus I. 94. Kněz k Bohu vzďeše, Němec, užas sě, zdeše. Dal. Jir. 117. Oheň zdechl (potuchl, shasl, erlöschen). Mor. Vck. Kým tučná mršina zchudne, chudá zdochne. Slov. Zátur. Čekej pse, až kobyla zdechne, dostaneš masa (ří- kají nedočkavým). Na mor. Val. Vck. — proč (čím): radostí (umříti), V., strachy, Hlas., hořem. Bl. Aj zdechneš (morieris) pro ženu. BO. A také jich pro žízeň mnoho velikým horkem zdechlo. Chron. 470. — kde. V peci zdochlo. Slov. Zátur. Sviňa pred dvermi zdochne. Slov. Zátur. Jenž na tom místě zdechl. Plk. Inhed zdeše na svém vozě. Bj. Aby před mýma očima zdechl. Arch. I. 72. Žeby dítky své raději před očima svýma zdechnouti viděl, nežli by se dočkal od nich činu nectného. Pal. Děj. V. 1. 361. Nech v té konfessí zdechají. Apol. — komu. Zdechl mu kůň (scípl). Ros. — nač. Ani jsem na to nezdech (nezpo- mněl). Us. Rdlf. — o čem Nikdo o tom ani nezdechne, nevzdechne, kein Hahn kräht darüber. Dch. — jak. Náhlou smrtí všichni zdechli. Hus III. 187. Vz Státi v čem. Ana- niáš pojednou zdechl. BR. II. 405. Vatra pomaly tlie a zdochýna. Slov. Sldk. 34. V zúfalstve zdochni smrťou skorpiona. Slov. Phld. IV. 172. — kdy. On móž z. prve, nežť dá. Hus II. 189. Bojím se, že mi do rána zdechne. Us. Šd.