Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    Dokument Obrázek
    Svazek:1   Strana:1025


    Míra, měra
    Míra, měra, y, f., mírka (zastaralé měrka). Míra, instr. sg. z pravidla měrou; pl. gt. měr, dat. měrám, lok. v měrách, instr. měrami. V těchto pádech krátí se í v ě, vz í (á). Jako u, Brána'. Mírka od míra; mělo by býti: měrka, vz í se krátí v odvozených zdrobnělých slovech, str. 566. b.; ale vz -ka. — M. známá veličina, s kterou srovnává se neznámá, čímž se něco měří, das Mass, der Massstab. V. M. běžná, na délku, zubatá. prostřední, skladací, úroková, obecná, hlavní, původní, okem vzatá, k rámcům, ve tři korce, 30 věder, dobrá, Jg., natlačená, natřesená, osutá (vrchovatá), střesená, Št., sháněná, Jg., desetinná, stopná (stopomíra), sáhová, nej- větší nebo společná (das gemeinschaftliche Maas), zmenšená, zvětšená, sloupová (Bau-), pravidelná, slabik (časoměr, časoměrnosť), vrstevní (Schichtm. ); sutá m. suchých, dutá m. tekutých věcí, Nz., nespravedlivá, nepravá, súžená. Šp. — Míry věcí dlouhých: zrno, prst (palec), dlaň, píď, loket, krok, sáh, prut, hony, míle (vz Píď); tekutých: polouvozí (sud), vědro, pinta, žejdlík, třetinka, číška; sutých: šestikorec, tříkorec, korec (strych), měřice, věrtel, čtvrtce, mírka. Kom. M. (mě- řice) olomoucká (menší), brněnská (větší). Vz Gl. 154. — Míra prostoru ustanovuje a) délku, b) plochu, c) tělesný obsah. Míra délky (vzatá původně od lidského těla): palec, stopa n. střevíc, loket, sáh, míle; nyní: my- riametr, kilometr, hektometr, dekametr, metr, decimetr, centimetr, milimetr; míry polní: provazce, hon, prut. Míry plochy jsou: čtverce měr délky. Nyní: ? myriametr, ? kilometr, ? hektometr, ? dekametr, ? metr, ? deci- metr, ? centimetr, ? milimetr. Pozemky měří se na korce (výsevku), jitra a lány; země na ? míle. Nynější míra pozemků: myriar, hektar, ar, centiar. Míry tělesného obsahu jsou kostky č. krychle měr délky. Nyní: krychlové metry; míra na dříví: de- kaster, ster, decister; míra dutá: kilolitr, hektolitr, dekalitr, litr, decilitr, centilitr. Vz tato slova. Míra času: sekunda, minuta, ho- dina, den, týden, měsíc, rok. Míra tíže n. váha. M. (nástroj, kterým se měří), m. krej- čovská, truhlářská atd. S. N. Míry: rejsek (okovaný, řezací), loket (posuvný, truhlářský), úhelník, úhelnice, pokosník (hybný), vzdě- lavač, kružidlo (tyčové, vejčité), měřítko palcové n. palečník, střihovačka, stroj po- kosný, pokosnice s pilou, krokvice. Šp. M., prostor ke kutání propůjčený. M. dolová, denní, povrchní. Důl míry hodný (výnosný). Vys. Míra od oka. Šp. V kteréž koli měříš mieře, v túž mieru bude oddáno. Smil. v. 1112. Měřil zloboch Boha na svou míru. Jg., Sych. Švec, krejčí bere míru. D. Rovnou (ne: stejnou) měrou se rozděliti. L. S. v. 62. Vrchovatou míru někomu odměřiti. Rvač. K čemu jsou bohatství bez míry shromážděná. Kom. Vzal dobře zajíci míru na kožich (dobře naň střelil). Us. Nad míru (přídavek). V. Míru na kabát někomu vzíti, bráti. Šp. Vědro míru držící. Dle míry. Šp. Jedničky míry, úřad nad měrami. Šp. Na malou míru pro- dávati, na větší přijímati. Er. M. na měření hovězího dobytka; k vypočítání, kolik váží živý hovězí dobytek; k měření koní; kožená francouzská. Cn. Nahradil, nalil mu vrcho- vatou. Č. Míru na šaty bráti a podlé ní stříhati (přistřihovati). Pt. Míru k něčemu přiložiti. Míra pšenice platí sedm zlatých. Us. Jedné, rovné míry. V. Též míry. V. Kolik děr, tolik věr, kolik mlynářů, tolik měr. Jg. Pán Bůh na něho míru ztratil (příliš veliký. Vz Tělo). Č. Starou měrou mu namě- řil. Vz Msta. Č. Stejnou míru a váhu za- vésti. — M., moralně — naznačená meze hranice, Die bestimmte Gränze, das Mass. Jg. Jest m. ve všech věcech, jsou jisté hra- nice (z lat. ). L. Míru si uložiti. V. Míru ve všem zachovati. Nikdy míry v nápojích ne- přebral. L. Slušieť poznati svú mieru. Št. N. 150. 27. Míru překročiti, někdy lépe: míru přesypati, přeliti, neb jedním sloveni: přesy- pati, přeliti, přebrati. Pk. Z míry nevycházeti. Št. N. 150. V míře státi. Alx. Než co se vy- znání dotýče od zločinců na kohožkolivěk, ta věc na této míře státi má, soll so geregelt sein. Václ. VIII. (Pr. ). Vz Meze. — M. = mírnosť, střízlivosť, prostředek, das Masshal- ten, Mass, Mässigkeit, f. Jg. Míru držeti, zacho- vávati; v míru (vhod) trefiti, z míry nevystu- povati; pravá m. některé věci. V. Ctnosť v pro- sřední míře stojí. Kom. Mějte míru ve svých řečech; Míra v každé věci je dobrá. Vz Šetrnosť. Lb., Sych. Včera jsem přes míru činil (über Die Schnur hauen). Je to v míře. Z míry v čem vystoupiti; míru v čem přebrati. Co v pravou míru jest; co není ani nad míru ani pod míru. Lk. Nad míru přísným býti. Míra a váha, vz Rb. str. 268. Kdo míru násleDuje, neběduje. Vz Opilství. Lb. V míru uhoditi. Mass halten. Brs. 101. — Mírou, lépe: měrou, v míře, v míru = podlé míry, mit Mass, mässig. Jg. — V míře = v přede- psané míře. To v jisté míře užívané odpírá jedům. Byl. — Nad míru, z míry, přes míru — nemírně, zbytečně, neskrovně, příliš mnoho, über die Massen. Nad míru velice se báti. V. Volavky nad míru vysoce létají. Kom. Člověk z míry (D. ), nad míru dobrý. Sych. Na takové pán Bůh z míry nevraží. Reš. Z míry mnoho záleží na kázni. Reš. S měrou = mírně. Kat. 580. Z míry všech největší. Zk. Bylo velmi veliké horko z míry. Pref. 353. Každý sám viz, aby z miery nevyšla kratochvíl jeho. St. N. 150. 27. — V míře, na míře = v rovnováze, jednostejně. Noc a den jest na měrách. Krab. Stojí cena v míře. L. Býti s kým na dobré míře (za Dobré). Dch. Na Dobré míře bude postaveno. Rvač. Ta věc, o kterou činiti bylo, již na míře postavena jest. Boč. — M. = stav, položení, způsob, Zustand, Stand, Beschaffenheit, Art und Weise. Jg. V jaké míře jeho věci po- staveny jsou. D. Ta věc na dobré míře stojí. V. Jejich věci na dobré míře postaveny ne- budou. Br. Na jiné míře jest to postaveno, než se povídalo. Sych. Nejlépe, když jedna každá věc ve své míře a váze zůstává. V. Uvésti vojsko v míru válečnou. J. tr. Věc na své míře (in suspenso) zůstaviti. Věc stojí ve své míře. Zůstaviti věc v té míře, v které byla. Je v Dobré míře. Nz. Otec není Dnes v dobré míře (Laune). Ml., Rk. Míra pokorná. Kat. 916. Všichni údové těla zachovávají svou míru. — V té míře= tehdáž, toho času, in dieser Zeit, unter diesen Umständen. Jg. A v tu míru tomu mládenci udá se z pokoje vyjíti. Příkl. z kron. V této míře lidí při sobě nemáme, ale když k nám přijdú, ne- zapomenemť tebe. 1462. Gl. — M., způsob, cesta, rada, výmínka, obyčej, Art, Weise. Kterou, jakou, žádnou měrou. V. K radě té žádnou měrou přistoupiti nechtěl. V. Žádnou živou měrou toho neučiní. Cyr. Tou měrou by všickni z církve vyloučeni býti musili. V. Že žádnou měrou ničím vinen není. Prot. 236. A já též tou měrou zvolím sobě jinou. Sš. Jí to žádnú měrú nemohlo na mysl při- jíti. BN. Aby proti našemu ustanovení se viece neprotivil v nižádné míře. Pr. A jemu ani žádnému jinému na užitcích tou měrou by nic nesešlo. Z. Frd. I. — M. = úmysl, Absicht. Jestli upřímný a míní-li věrně a dobrou měrou. Reš. Kdo dobrou měrou cizí grunt nevědomě koupil. Er. Tou měrou (úmyslem). V. Haněti nemáš ni z hněvu, ni z dobré miery. Tkadl.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011
    <