SilnýSilný; silen, lna, o. S. = sílu mající n. jevící ku přemožení odporu, udatný, stark, kraftvoll, kräftig, tapfer. V. S. Záboj. Po- staví se
silných muž k mužu; Pře
silné ruce. Rkk.
Silnou silou. Km.
Silnější oděnec, Kristus, přišed na ďábla, otjal jemu moc a oděnie jeho i sieň. Hus II. 103. S., fortis. Ž. wit. 7. 12.; 58. 4. S. chlap. Us.
Silný přemůže slabého. Us. Muž jest
silnější než žena. Št. Budeš-li bohat, krásen, silen. V. Nebyl života
silného. Dal.
Silný, že by mohl skály lámati. Vz Chlap. Č.
Silný jako buk. Pk. Není ten silen, kdo popral, ale kdo se vymknul. Pk. Se
silným nechoď v zápas a s bohatým před soud. Č. — na co: na nohy. Ros. — s inft. Jsem silen vás po- zvati ku pokání. Jg. — v co: v ruce. Št. — k čemu. Jenž jest silen k pití a mdel k náboženství. Hus III. 140. Skládám to na ramena boží
silná k snášení toho břemene. Žer. 318. —
Silný žaludek (dobře trávící). S. pevnosť, tvrz, město, hrad (pevný), V., stavení (trvanlivé), duše, duch (panující vášněm), Us., mysl, Leg., důvod (mnoho dokazující), nápoj, Us., víno. V. Pivo
silné jako ležák. Us. S. ocet (ostrý), lék. Us. Mlýn na
silné vodě; s. spojba; lihovina s., až v ústech pálí; s. jedlík. Dch. Žito je dosud
silné n. při síle (nezralé). U Kostelce. Msk. — v čem.
Silný a čerstvý v duchu, mdlý v těle. Kram. U vieře jsa člověk silen odoláť ďáblu. Št. N. 190. — S. = mnoho vnitřní síly n. moci mající, stark, mächtig, gewaltig, lebhaft. Jg. S. rozum, paměť, vášeň, náruživosť, hněv (prudký), milovník, víra, naděje, hlas (pronikavý), rána, hřmot, nemoc, vůně, zim- nice, oheň, hlad, mor, horko, spaní (tuhé, pevné, tvrdé), vítr, déšť, kouř, hnutí, ob- chod. Lid ten
silněji nás jest. BO. — komu. Nepřátelóm budeš silen. Smil v. 1494., Arch. I. 33. Jemu
silni biechu. BO. — v čem: v nějakém umění (zběhlý). Bern. V poku- šení ctnosť
silnější a s větší odplatou bývá. Hus I. 310. — čím. Byl
silný životem i myslí. Výb. I. 464. S. udatenstvím. Ctib. Hád. 5. — Š.. = mnoho částek mající a tudyž veliký, mocný, stark, mächtig, viele Theile habend. S. vojsko. Us. Pod městečkem vojna
silná. Sš. P. 752. — na co: na počet. D. Kniha
silná na archy. Zlob. Praha v ty časy velmi
silnaa byla na lid. Let. 28. Prostějov jest na židy
silnější než Kroměříž. Mřk. — v čem, čím. Jsme
silni jezdectvem, v jezdectvu (na jezdectvo). Bs. S. lidmi. Alx. Země rytieri a panošemi velmi
silná. Tristr. Jemu jízd- nými
silni byli. Let. 59. — S. = tlustý, ve- likého obvodu, hrubý, veliký, stark, gross, dick, derb. S. strom, jelen, Šp., Us., dub, braň, meč, Rk., plátno, sukno, vlákno (ne tenké). Us. — v čem: v údech, v těle. Us. — v co. Sv. Prokop v hnáty velmi
silný byl. St. skl., Leg., Lk., Výb. I. 206.. Bs. — jak. Strom
silný víc než v objetí. Pref. 29. — komu s. býti = s nej býti, s něj síly míti, gewachsen, überlegen sein. Mohlo všem nepřátelům statečně
silno býti (město). Troj. Že jsou mu
silní bojovníci ti. Br. Lev psu velmi silen byl. — k čemu = s to, ge- wachsen. K jednomu každému z nich že by dosti silen byl. Aesop. Jest silen k hříchóv odpuštění. Ms. — nač. Oni nejsou
silni na studenta (nejsou s to, aby ho vydrželi). V Kunv. Msk.