Skok
Skok, u, m., skočení = hup, hupek, hup- nutí, úběh. Šm. S., strsl. skok?, příp. -?, saltus. Sr. stind. khac, khačati, hervorsprin- gen, lit. sôkti, springen, šakinti, springen lassen. Mkl. B. 28., aL. 69. Der Sprung, Satz, das Anspringen. S. do vysoka, z vysoka, na koně. Us. S. pod něco: podskok, odněkud (na chvíli): odskok. S. v tělocviku; sou- nožný, jednonožný; místo skoku: odskočiště, doskočiště. S. a) prostný do dálky, der Weit- sprung. Náradí: můstek, žíňovka, stupnice. S. do dálky z místa: 1. odskok, 2. přeskok, 3. doskok, 4. poskok. S. s rozběhem. — b) S. do výšky z prosta, der Hochsprung. Ná- řadí: můstek, žíňovka n. písek, stojany, motouz (tenký provázek na konci koženými pytlíky, pískem naplněnými, obtěžkaný, s kouskem čtyřhranného plátna uprostřed). S. dalekovysoký, vysokodaleký. — c) S. z prosta do hloubky, der Tiefsprung. Nářadí; kolmý žebřík, žíňovka n. písek. S. hluboko- daleký, vysokohluboký, vysoko-hluboko- daleký. — d) S. s útokem, s náběhem, der Sprung mit Anlauf. Čsk. S nástupem, mit Angehen. Nářadí: pružná líha, koza, ží- ňovka. S. s útokem 1. do dálky, 2. do výšky, 3. dalekovysoký n. vysokodaleký. — e) S. o tyči. Nářadí: tyč, můstek, ží- ňovka. S. s tyčí do dálky, do výšky, z dálky přes výšku, přes výšku do dálky. 8. do podporu. Vz Kůň, Bradla. Tš. S. přes kozu, kulžmo, snožmo. Tš. S. koně: čilý, krátký, dlouhý, vysoký, táhlý, klidný, k zemi plochý. Rf. S. bočný, Seiten-, odbočný. Dch. Býti na skoku; Je tam jen kočičí s. (blízko). Dch. Hodový ku skoku, sprungfertig. Šm. Panny letným skokem v kole kroužily. Er. Nebude nám na mú věru do skoku!; Dejme my se za tó myškó do skoku, aby se nám neschovala do snopu; Sama půjde do skoku (kde se skáče, tančí). Sš. P. 536.. 619., 679. Vida kněží i biskupy, ani vedú s zbožím divné skoky. Hus I. 182. Vojenské čerstvosti prve ve skocích a běhu zkusiti náleží. V. Skokem si ublížiti. Skokem něco roztlouci, vyraziti (dvéře). D. Jedním s-em příkop přeskočiti. Sych. Skokem se vy- mrštiti. Sych. S. udělati. Us. Nedostává se mu skoku (nemůže utéci). Papr Skoky ně- komu zmásti. Ctib. V skoku. Šm. Ukrátil mu skoku, aby tak nehejsal. Prov. Vz Skrocení, Nepřátelství. Lb., Č., D. Běží, jak skoku stačuje. Vz Spěch. Č. Straka svých skoků nechati nemůže. V. - V skok, skok na skok, skokem — náhle, rychle, honem, schnell, im Sprung. V. Hned v skok to učinil. Cyr. Skokem běžeti, jeti. Us. Ale já skók s peci, chýt palicu a róch chlapa za tylo (slovce zvukodobná). Na mor. Zlínsku. Brt. Běžeti na jeden skok (= skokem). U Po- ličky. Sn. Skokem k moři jeli. Vrat. 43. Mimo našich oken teče voda skokem, Ne- možu ju zastavit; A liška skok (= rychle) na jedli, utec zajíc, mňžeš-li. Sš. P. 277., 695. Skok = skokem, skoky = rychle. U Opav. Pk., Klš. Skok na nohy. Vz Pác, Časoslovo. Brt. Od hospody krokem, k ho- spodě skokem. Ros. Hony skoky. Us. Pro- letie lesy jelením skokem. Rkk. — Skoky (s ponětím veselosti), tanec, Sprünge, Tanz, m. V. Skoky provoditi. V. Dali se v rejdy a skoky. Kom. L. 73. Naposledy v skoky a zápasy dali se. Břez. 142. Je mu, není mu do skoků. Us. Hý. — S. s ponětím násilí, útok, der Anfall. Toho místa od skoku a případu nepřátel pilně bránili. St. let. — S. = kloub patní u předních běhů zaječích, der Hasensprung. Šp. — S., der Sprung, die Besteigung bei Belegung der Thiere. Hospodáři za skok (býka, hřebce) platili. Us. Šd. — S. jelení, jelení růžek, zemský mech, vidlička, plavuň obecná, lycopodium clavatum, der gemeine Bärlapp, rostl. Kk. 95.