Skvrna
Skvrna (skvrna), y, f.; s a š často se střídají. Strsl. skvr?na, inquinamentum, koř. skvr, příp. -na. Mkl. B. 117. — S., poskvrna, spliha, zmaz, der Makel, Fleck, macula. V MV. nepravá glossa. Pa, Ta s. pouští, ne- pouští; s-nu v něčem udělati. Šp. Vodička na s-ny, das Fleckenwasser. Dch. S. slu- neční. Š. a Z. Prorado! skvrno křesťan věčná! Rkk. 53. Prášek k vypravení skvrn ze tkanin lněných. Presl. Měsíc vždy ty samé skvrny ukazuje. Mus. IV. S. na kůži. Lk S. na rostlinách = místo rozdílného tvaru (okrouhlé, rohaté) nevyvýšené, jinak nežli půda barvené na př. na listech jetelu obecného, aronú skvrnatého. S-ny výtrus- naté, maculae fructiferae, místo na stélce řasovitých povýšené, skvrně podobné, v je- hožto dutině jsou výtrusnice; ve stélce če- pelatek (laminaria). Rst. 210. O s-nách ve skle a o poznání jich vz KP. II. 155.