Oblok
Oblok, oblôček = okno Němc. III. 205., VII. 30, 257 O. je otvorenina zavrená, okno je otvorenina prázna, t. j. bez oken či bez skla, čemuž na Mor. dí sa okenica, na pr. na väži Ľud slovenský tu robí roz- diel. Rr Sb. Jejich rodiče spávali, když oni pod oblokami co vidna (bis zum hellen Tage) sedávali. Němc. Len jednym oblôčkem, ktorý bol ustavične plátnom zastretý, nesmel ani kuknúť. Dbš. Sl. pov. I. 342. Švarné děvče pod oblokom jeho počúvá; Už ide ten šuhaj sem popod oblôčky. Koll. Zp. I. 60., II. 317. Bo mě sama zavolala zpod oblôčka do chyže. Sl. ps. 224. Stála som ja pod oblôčkom. Ib 46. Klope, klope na oblok. Sl. spv. 31. — O. = otvor. Er. ad Kat. 3490. Dle Gb. v List. fil. 1882. 324. výklad pravdě nepodobný. Možná prý, že to má býti bez otvleka Vz tam více. Jir. Mor. 49. čte: bez obleka. Vz Oblek.