ZemřítiZemříti, vz Mříti; zmírati, zemřívati, zmírávati (na Slov.: zemreti, zomreti, zmá- rati, vz dole) = umříti, sterben, verschei- den. — abs. Všichni lidé musejí z. V. Mladí zemreť možú a starí mušá. Bern. Mladý môže, starý musí (z.). Na Mor. a Slov. Šd. Tvoja milá už z-la, včerá týdeň pohřeb měla. Pck. Ps. 29. Čo ma je po mamke, Mariška zemíra. Sl. ps. 265. Jak zmíra ho- vado, tak ty zemřeš. Na Slov. Tč. Ach můj premilý synu, kdybych te aspon len jednuc juž videla a tvé jedinké slovo sly- šela, barbych hned zemrela. Sl. let. II. 317. Keď by ti, chraň Bôh, otec, mamka ze- mreli, čo bys cítil? Hdž. Šlb. 82. Svět jakby zmáral. Pohld. III. 1. 38. Už či tak, či tak, zomreť mi je jedno. Dbš. Sl. pov. VIII. 35. Jsem duch, jenž zmírá, aby neumřel. Vrch. Žit nezná a zemrieť nemôže. Btt. Sp. 27. Potom bude našej lásky konec, keď ja zo- mrem a ty budeš vdovec; Hopsa, Zúzka, srdce moje, keď ja zomrem, všetko tvoje: nohavica, župica, i berania čapica. Sl. spv. I. 8., V. 173. Keď zomre stryná, bude iná; keď zomre strýk, nebude nik (snadněji do- staneš druhou ženu než druhého muže); Kdo sa narodil, musí zomreť. Zátur. Prinde ma- rac, zomre starec. Pran. Tč. Zomreš ty, zomrem ja, zemreme obidva. Sl. ps. Zemře-li kdo, nedotýkají se jeho věcí (prádla, šatstva atd.) po 14 dní; nebyl by prý nebožtík po- kojen v zemi; Zemře-li někdo a jiný za ním pláče tak, že slzy padají na zemřelého, celý rok za ním bude teskniti; Dávají-li truhlu s mrtvolou do hrobu a bíjí-li právě hodiny, někdo z rodiny umře; Zvoní-li poledne a touž dobou hodiny bijí, někdo zemře; Zmírá-li někdo z přízně, spadne buď obraz nebo praská dlažba (podlaha) nebo něco zatluče na okno a jiná ještě taková se dávají zna- mení; Zemře-li malé dítě a nedají-li mu do truhličky fěrtúšku, tož pláče, že si nemá do čeho květinek sbírať; dají-li mu šatičky dlouhé, tož také pláče, že si je přistupuje a nemůže honem květinek sbírať. Na mor. Val. Vck. Zemře-li otec, umře chléb, ze- mře-li matka, umře s ní všecko. U Král. Hrad. Kšť. Kdo nechá slzu na mrtvolu pad- nouti, brzy zemře. Us. Kšť. O kom se roz- nese pověsť, že zemřel, bude dlouho živ. Us. Kšť. Braňme zlatú volnosť a ze záhuby vydrime krajnu! Jestliby však víťazstvom hověť nám nechcelo šťastí, zemrime včul radšej, než bysme jak otroci Nemcom slú- žiť a báborské na šijách nésť mávali jarmo. Hol. 55. Pil zemrel, nepil zemrel (výmluva pijáků). Zátur. Otcové vaši jedli mannu i zmrli jsú. Krist. 57. a. Zemřeli-li jsú kteří rukojmě, jich oddíluov p. Albrecht má do- bývati. Půh. I. 381. Sami Poláci praví, že jsú na tři tisíce koní, co sami z-li a co jsme jim pobrali. Arch. III. 22. Ať my zemrúce královstvie máme tvé. Hus I. 357. — od čeho: od žízně, Flav., od zimnice, V., Kuthen., od morové rány, Us., ot moru, BO., od hladu. Pass. mus. 365. Od neduhu zemřel. V. Zemře jich mnohem více od ka- mene krupného (lapides grandinis). BO. Od žialu a horesti zomreť. Zbr. Lžd. 250., Dbš. — čím: žízní. Us., Nitra VI. 200. Že chceš vždy v krčmě ležeti, dietky chtie hladem zemřieti. Hr. rk. 371. Z. hladem, Němc. I. 126., Čch. L. k. 20., Zbr. Lžd. 240., 250., morem, Ddk. III. 266., morovou nákazou. Dch. Slibem zemřel (in Folge des Kloster- gelübdes der Welt absterben). Slez. ps. Šd. Z. touhou, hořem. Us. Vnitřní bouří srdce jí zmírá. Kká. Š. 45. Co ročně sekyrou jich (stromů) zmírá. Kká. Td. 107. — kde: v rukou nenávistniků, Flav., v posteli, na poli. Us. Slovo mu na jazyku zemřelo. Vlč. V Uhřích zemřel dne 15. srpna roku 1038. král Štěpán bezdětek. Ddk. I. 121. Držme se Pána, bychom pak při něm i z. měli. BR. II. 345. a. Kteříž zemrú z Jeroboám v městě, budú je jísti psi a kteříž zemrú na poli, budú je žráti ptáci nebeští. Hus I. 447. Moje tělo jako kvítí musí na vojně z. Čes. mor. ps. 262. Zmírati v žalu, Us., v po- robě. Kyt. 1876. 81. V hluku zmíral jeho vzdech. Hdk. Svit lampy zmíral pod sva- tým obrazem. Čch. Sl. 53. Kde jsem žil, na té zmírám půdě. Čch. L. k. 87. Hlas na rtu zmírá. Čch. Sl. 37. Zpěv mu zmíral na rtech. Vrch. Vzdech zmírá na ústech. Hdk. L. kv. 46. Zpěvu ohlas zmíral v bouři živlů; Povzdech zmíral arkádami. Vrch. Ty v po- steli zomreš, ja zomrem na koni. Slov. Či v tech putách (pútech) zomriť chcetě, či si vol- nost vybudetě? Sl. pís. — na čem. Řkouce, že na tom chtějí z. Vyzn. Jak jsou koli a na čem koli z-lí, zákon boží sám toliko bude je souditi. Bart. Ale nepláči, když sami na duši sú mrtví, ani když vidie, že bližní na duši sú zemřeli. Hus II. 357. — komu. Zemře-li muži žena, to je jako když se pizne do kosti (jen krátce ho to bolí). Ve Slez. Šd. Kam ona ziera, vše mu zmiera, len smrť vidi v životu. Slov. — nač: na souchotiny, Šb., na zapálení plic, Us., krátce po bitvě na těžká poranění. Ddk. IV. 57. — kdy. Po krátké, dlouhé, trapné ne- moci. Us. Pdl. Zemřela při dítku (při po- rodu). Us. Kdo zkazí zdravý strom, do roka zemře. Us. Kšť. Lonského roku mi zemřela mamička. Ht. Sl. 222. Překrojí-li kdo na štědrý večer jádro jablkové, do roka zemře (rovněž zemře, překrojí-li chrobavý ořech). Na mor. Val. Vck. Láska zplozena jest pouze v oku, napájí se z jeho toku, v kolébce své zemře v roku. Shakesp. Tč. Kdyby mu souzeno bylo mezi tím časem zemříti; Ale náhle potom v mladém ještě věku zemřel; (Oba) z-li na zpáteční cestě; Z-la v 30 dnech po svém manželi. Ddk. II. 269., 287., III. 17., IV. 67. Děti všecky před svými lety z-ly. Arch. IV. 354. Za věku mladého z. Dal. V tom vztržení zemrú. Št. Kn. š. 24. Dne 18. dubna o 12. hodině polední zemřel zbožně v Pánu Coelestin. Exc. Šd. Lidé po požití této vody zmírali a dobytek hynul. Ddk. VII. 217. Zomre tej noci. Sl. Spv. 1.17. — proč. Následkem toho jedu zemřel. Ddk. III. 198. Pro falešnou lásku musím zemříť. Us. Z-li na púšti pro pře- dlúhý obchod cesty. BO. A to přikázanie drželi sú všichni, kteříž sú dobrovolně z li pro jeho zákon. Hus I. 166. — s kým. Kdo zlosti přivyká, ten i s ňú zemírá. Na Ostrav. Tč. Lépe by bylo tobě i s námi z. Výb. II. 41. — kolik. Zemřelo lidí do (= asi; 10000. V.—jak: bez posledního pořízení, bez učinění závětu. J. tr. Z. náhlou, zlou smrtí. Vrat., Háj., Št. Mají rodiče patero (šestero) dítek a všechny jim jedno po druhém zemrou, tož při šestém (sedmém) ať jiné vezmou kmotry a to jim už ne- zemře ; Zemře-li dítě od prsu matčina, nesmí matka do sv. Jana Křtitele jísti jahod. Dušičky takových děti je sbírají a jedí a kdyby je matky jedly, tožby dušičky pla- kaly, že jim je matky snědly. Na mor. Val. Vck. Zemřel v krátké chvíli. Us. Z. bez- dětek. Že na náhle zlý zmírá, z tého sa neraduj. Na Slov. Tč. A nekterí velmi na náhle tam zemreli. Sl. let. I. 313. Zemřel v zaslouženém zapomenutí. Ddk. II. 63. Hanebně z. Mcha. Zemřel v plné síle muž- ného věku. Hrts. Zemrú ne při smysle. BO. Kto z nich toho nevěděl, že Abraham a jiní z-li sú smrtí tělestnú?; Buďte dobře živi, aby zle nezemřeli. Hus II. 122., 245. Kteří sú z-li v Kristu. Hus. Deti majíc zim- nicu a najmladšie už v nej zomrelo. Hdž. Čít. 195. Z. bez dediča mužského. Let. Mtc. S. VIII. 1. 55. I chcem zomreť kresťanom, Phld. IV. 530., caricou. Zbr. Lžd. 8. O po- vzdech jeho ozvěnou po šírém boru zmírá. Nitra VI. 100. Zmírají v nečinnosti. Tč. exc. Až zloba (bouře) zmírá temným ropotem v dáli. Čch. Mch. 68. - za koho. Ano za národ ja chcem žiť aj zomreť, ale za národ môj
slovenský! Šulek. — po čem. Po němž duch můj zmírá (touží). Osv. VI. 593. — Cf. Má-li dítě na nose modrou žilku, nevyroste. Us. Vck. Vždycky stonky, žádné zvonky (po- stonává, ale neumírá). Us. Vck. Z. opisuje se eufemismy, vz Brada, Dobře, Dohráti, Dopiti, Drn, Hlava, Hnát, Holenky, Ležeti, Limb, On, Odpočívati, Odzvoniti, Pán, Po- volati, Pravda, Rozloučiti se, Rozmarín, Skloniti, Složiti, Slunce, Smrť, Spánek. Tělo, Tráva, Věčnosť, Voda, Vrátiti se, Vyhas- nouti, Zavříti, Zelený, Zkýchnouti, Zvad- nouti. Vz také Mříti, Umříti.
