1. Zima1. Zima, zimečka, y, f. (zejma ze zíma, cf. Zejma, Gb. Hl. 76.). Cf. Šrc. 131., Stč. Zmp. 523. V zímě = hieme, in der Winters- zeit, im Winter, v zimě = ve chladě, in der Kälte. Na Zlínsku, Brt., na Hané. Bkř. — Z. = studeno, chladno, sychravo, sychravice,die Kälte. Z. tuhá, krutá, třeskutá, suchá,příkrá; zimu trpěti; zimou zkřehnouti, setřáśti, trnouti; třesení zimou. V. Z. hlohová(koncem května, když hloh kvete). Na mor.Val. Vck. Dnes jest tam veliká zima. Zimouúdy mi křehnou. Zimou se krčiti, Sych.,mříti; z. ulevuje; zimy ubývá; z. se pře-trhla; z. mne rozráží, drobí, láme, louští,mnou potřásá. D. My (psi) na dvore o hladua zime. Zbr. Báj. 58. Sobě ustele peřinu amňa vyžene na zimu. Pck. Ps. 54. Máte tuzimu. Us. Šd. Z. dodržuje přes obyčejnoudobu; Udeřila zima. Sych. Nepohodlí odzim (pl.) snášeti. Kom. Z. jako jed; Z. dočlověka leze; Mám od zimy ruce jako hrábě,že nemohu nic popadnouti; Pořádná, kapi-talni, palčivá z.; Z povolila; To jsou zimy!;Z. leze za nehty; Už je venku z., nastanezase topení; To je ňáká (nějaká) z.; Hořív kamnech a přec mám v pokoji zimu; Ne-chce se mu ze sednice do té zimy; Zimoudělá se led; Dnes je větší z. nežli včera.Us. Dch. Hle, kterako škaredá zima po-všudy v úprku pádí. Dch. Thom. Poč. I.11. Stupně zimy. Nz. Za třeskuté zimy ne-byly stráže bedlivě rozestaveny. Ddk. IV.28. Není ptáčka, není křepelice, samé zimy,samé Metelice. Sš. P. 5. Zima při odpařo-vání, die Verdünstungskälte. Šp. Ta zimaletos blázní (je veliká). Us. Sd. Zima běžídveřmi mně na nohy. Us. Šd. Z. běží dosvětnice oknem. Us. Šd. Musí ubohý zimúmříti. Kol. ván. 73. To z. opálila (povedia,keď bolenie hlavy na zime dostane). Dbš.Obyč. 106. Morena donášela zimu a smrť.Dbš. Pm. 6. Od těch dob, co je přeložensvátek sv. Cyrilla a Methoděje (z 9/3.na 5/7.),Bývá prý vždy větší zima a i léto bývá prýchladné a škaredé. Mor. Vek. Z. přikvačila;Zima šibe, že len tak páli. Mt. S. I. 112.Uhly trieskajú od zimy; Dobre som ne-zkrepenel od zimy; Z. ako v ráštubni (jakov šalandě ve mlýnici); Z. ako v Sibérii. NaSlov. Zátur. Ančička byla na dříví v lese,všecka se zimou třese. Kol. slez. Šd. Z. ci-kánská, tříkrálová (veliká). Na Hané. Bkř.Údy zimou přemrzlé. Us. Ztratí svoj plášťu velikú zimu. BO. Ani vlk zimu nesjie. Mt.S. I. 124. Zimu vlk nezožerie (je-li z počátkuzimy teplo, potom zima k jaru dotahuje).Slov. Zátur. Na Šimona Judy, zima spadnes půdy. U Žerovnic. Vlk. Pankrác, Serváca Bonifác něráz do leta zimum plác. Slez.Šd. Na sv. Lukáša všecka zima naša; Natři krále zima stale; Na sv. Mikuláše, tu jez. všecka naše; Na sv. Valentina z. sílit sepočíná; Budú-li psi ve vánoce zimú výti,včely hojně medu budú míti. Slez. Šd. Je-liv únoru sucho a zima, bude horký srpen;Zima-li na Kateřinu, přilož o peřinu; Ši-mona Judy, zima je všudy. Poř. Tč. Není-lihřibů, nebude sněhu; je-li mnoho hřibů,Bude mnoho sněhu (zima). Mor. Vck. Fabian-ské zimy (25/1) i cikáni se bojí. Na Zlinsku.Brt. Z. zimou přejde. Bž. Kde z., tam držplášť. Lb. Přibývá dne, přibývá i zimy;Roste den, roste i zima. Vz Matěj. Č. — Z. = zimavosť, mráz, drkotání, ku př. při zimnici, der Schauder. V. Z. mne choulí, mne Napadá, rozráží, láme, rozlomuje; zimu pocítiti. D. Chytla, popadla mne z.; Klepe se zimou; Není mi dobře, z. mne může roz- trhati; Z. mne mrazí, vzala; Dostal jsem zimu; Dala se do mne zima; Z. do těla leze. Dch. Z. ho semlela, zdrobila. Kld , Šk. Ale kráľ stŕpal, len ho tak z. sepala; Dobrí ľudia boží, dajteže sa mi zohriať, z. ma trasie; Hlad ju moril, z. ju drobila. Dbš. Sl. pov. I. 465, II. 42., 43. Koho v pátek zima zemele, zřídka kdy ozdravne. Kld. II. 333. Z. života (stáří). Čch. Bs. 87. Z. mnou lomcuje. Us. Bkř. Vtáče zimou krepenie alebo hladom zomiera ; Kdo popod pec sadá, ten len zimu hladá (o nemocném). Poř. Zátur. Z. s ním rozpráví (jektá zuby, třese se, má zimnici). Jg., Č. — Z. (zíma, zýma) = čásť roku od 21. prosince do 21. března, der Winter. Vz S. N.
Slovensky si spievaj i v zime i v lete; veď to naj krajší spev na tom božom svete. Č. Čt. I. 16. Vesna, panna Vesna, kde's sa prechádzala? Kolosvetuvala, zimu naháňala. Phld. IV. 461. Z. zase při- chází, nastává; přes zimu býti, zůstati ležeti; krutá z. D. Z. se na nás obula. Byla velmi tvrdá z. St. let. Tuhá z. Krok. V zimě bývá z. Ros. Setba na zimu (zimní); zásoba na zimu. Šp. Z. letos záhy začala a pozdě pře- stala. Ml. Z. letos drží, hält an; Krajina v zimě, die Winterlandschaft; Počátkem zimy; To léto uteče jako nic a z. je tak dlouhá. Us. Dch. Něviem, či v každej kra- jine sú štyry čiastky roka, ale v uherskej krajine je jar, dze chudoba po dzedzinách hladuje; v lece zase musíme mozolovac na ty neščasné porcie; na jesen, keď ci už pánboh požehnal trochu tého šmatláku na chlieb a ovsa na pampušky, prídze ekzekú- tor a orabuje ca o šecko; potom prídze zima a chudoba mrzně; lebo židzi šecko drevo do arendy zali. Pokr. Pot. 160. Esky- máci a Lopári temer všahdy zimu majú. Slov. Zátur. Když velké listí padá, z. jde. Shakesp. Tč. Vede se mi jako havranu v zimě (špatné). Us. Já se bojím zimy, nebo nemám haleny. Us. Šd. V zimě v létě (= po celý rok) nosí chlupatou čepici. Us. Kšť. Pošmúrnu zimu som neznal, večný mi vtedy kvitol máj; nič som neľúbil na svete, je- diné môj spanilý kraj. Slov. Exc. My máme také stromy, čo v zimě v lete nikda po celom svete lisťa z ních neopadá (malované). Mt. S. 1. 134. Vám len jaro vždy ľúbo je, kraje, v nichžto zimy nieť. Ppk. 1. 51. Zima byla povolná. Ddk. IV. 76. Keď z. príde, zvedia bociane (góle), čo v lete naklebatily. Zátur. Priat. IV. 127. Když zima přijde, zvědíť čápi, co jsou v létě klektali. Bž. Dvě leta, dvě zimy jsme se neviděli. Sl. ps. Šd. Počkej až do zimy, až budou beziny, pak budeš má; Nerozfukuj větře sena, bude mi ho v zémě třeba; Ožeň sa, synečku, ožeň sa na zimu, teprv ťa oděje ženuška peřinú. Sš. P. 341., 608., 681., Kukulienka, kdze si bola, kedz tá tuhá zima bola? Hajaja, ku- kuku, sedzela som na buku; Dal som jej peniažky na čižmičky, ono si kúpilo panto- fličky. Nekupuj to, draho je to, nieje to na zimu, len na leto ; Bože, Bože, ako je to, stravili sme spolu leto, ale zimu nebudeme, akože sa zabudneme; Jano, Jano, čo na zimu, keď neseješ oziminu; Tancuj, tancuj, vykrúcaj, len mi piecku nezrúcaj; dobrá piecka na zimu, nemá každý perinu. Sl. spv. I. 36., III. 92., 93., 98, IV. 133. Kraj sveta, kde príroda večnou krehne zimou. Zbr. Lžd. 91. Postarať se o ten milý ohriev na zimu (otop). Dbš. Sl. pov. III. 35. Letom (borina) nemá chladiacej vlády jako jej se- strenica jedľa; zimou (v zimě) borina je teplá jako nezakúrená izba. HVaj. BD. I. 32. Pre (pro) statek (dobytek) i pre ľudi na zimu hotuvať, chystať, zásobiť sä. Hdž. Šlb. 87. Ty daromník, nedám ti ani byle; keď si cez leto prespevuval, teraz na zime si tancuj a zomri od hladu. Ib. Šlb. 33. Zurí víchor, zimný víchor, mece sňahu sklady. Čo je živé utiahnuto v teplej izbe čuší, bo kto teraz cestovať má, silu zimy zkusí. Us. Pg. 14. Vy teplice, divné vody, len vy mrazu vzdorujte! Viem, vy málo sä meníte ako v zime ako v lete. Zátur. Z. se pře- valila k jaru. Kos. v Km. 1884. 632. Když nás z. skoro zavře do světnice, vytratí sa brzy jako poběhlice. Kld. Když pluh zemi ryje, z. ještě žije. Pran. Tč. Má-li husa martinská černou kobylku, bude tuhá zima, pakli Bílou, bude mírná z. Us. Vck. Spíše može viděť na poli hladového vlka než oráče (říkají o zimě v březnu); Nezamrzne-li celou zimu kameň ve vodě a tela v krávě, tož v měsíci marci, uhodí-li z. (ta je nejkrutší); Má-li ocún dlouhý kořen, bude dlouhá z. Na mor. Val. Vck. Je-li na hromnice chu- melenice, netrvá pak zima dlouho více; Když nechce listí se stromů padati, tuhá z. musí nastati; Jestli mráz na boží narození, celá z. drží bez proměny; Všeci svatí teplo, sv. Martin zimu; Když je tuhá z. a vytajú napřed chodníky, tož bývají velké hlávky zelí. Slez. Šd. Odpadává-li pozdě listí, mů- žeme býť tuhé zimy jisti; Jsou-li smrkové šišky u spodu, bude tuhá zima, pakli na vrchu, bude volná; Bouřka-li v říjnu třebas malá, sotva bude z. stálá. Kld. Na sv. Mar- tina pozoruje se kobylka husí; je-li siná z předu, bude tuhá z. před vánoci, pakli vzadu, po vánocích, siná-li všecka, bude vůbec tuhá zima; Josef s Marijú zimu za- bijú (19. a 25. březen); Když je na březách dlouho listí, bude tuhá zima. Na Zlínsku. Brt. Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu. Pk. Zůstane-li lupení dlouho na stromech, očekává se dlouhá a tuhá z. Mus. 1884. 549. Mnoho žaludů, veliká z.; Je-li sv. Martin pod mrakem, bude z. ne- stálá; Je-li zamračeno na sv. Martina, bude levná z., pakli je jasno, bude z. tuhá; Jak Dlouho listí nepadne, tuhá se z. přikradne; Po pěkném jeseňu následuje tuhá zima; Říjen blýská, z. plíská; Jakub bez deště — tuhá z. Mor. Tč. Na sv. Šimonáše přikluše nám z. tiše. Prov. Bž. Lépe v zimě bez kabátu než v letě bez ledu (říkají řezníci a sládci). Dch. V lete robia sane a v zime vozy (užívej času příhodného). Zátur. Zhotov v létě saně a vůz v zimě. Šd., Tč. Lepšie jedno leto než sto zím. Na Slov. Zátur. Na zimu hrudka budka (hroudy chrání obilí od zimy. Dobře na zimu zaseti do hrud).Slez. Šd. Nepamatuje kráva zimy, když seléta dočká. Prov. Šd. Co se v létě rodí,pro zimu se hodí; Umnožil Bůh léto hmyzema zimu mrazem; Léto sbírá, zima sžírá;Léto schranitelka a zima travitelka; Trvá-lidlouhá tuhá zima, dočkají se lidé vysokéhostáří; Kdo růže v létě neurve, neurve jíani v zimě. Přísl. Tč. Ide slnce do hora,ide zima do dvora. Mt. Sl. I. 177., 90. Přijdečas, že se zeptá z., cos dělal v létě (kdo jv létě se nezaopatří, má v zimě nouzi). V zMládí, Léto. Lb., Jg., Č. Zima matka, vyspíšse do hladka; Krátký masopust, dlouházima. Hrš. — Z. = zimní, či půlnoční strana, sever, der Nord. Č. — Z., adv., komp. zi-měji, na Slov. zimšje = studeno, kalt. Bž.137. Také na Mor. Brt. Cf. Tma, tměji. Bž.137. Jest mi z. na nohy, na ruce; jest tuze,velmi z. D. Dnes je ziměji než včera. Us.Jest mu ziměji. Tkad. Bylo zima, až hvě-zdičky skákaly. Us. Je tu z. jako v psinci,Č., jako v ledovni. Mor. Šd. Dělá se z., eswird kalt; Jest hodně zima. Us. Dch. Bylomu zima. Us. Km. Je tu z. na zmrznutí,jako ve psírni, jako v kolni. Mor. Šd. Jetam z., až mi zašlo za nehty. Šd. Nahémuje všude zima. Slez. Šd. Zima je mně, zima.pod okénkem státi. Čes. mor. ps. 209. Lebonám je z. pod oblokom státi. Sl. ps. 383.Z. je, na ruky si chúka. Hdž. Šlb. 11.Chuchám si na ruky, je mně z. Slez. Šd.Bylo tam z., až sem se tak osykoval (třáslse jako osyka). Slez. Šd. Děvča, doma bývaj,na kraj peci líhaj, až ti bude z., vlez si dokomína. Pčk. Ps. 53. Z. je, jen tak hviždí,len tak ten sňáh pod sľapami nôh vrždí.Hdž. Čít. 143 Starodávny galán jak staráhalina, keď sa ňú zakrýje, že je pod ňú z.Brt. P. 63. Vystri sa len, pokial je perina,ak sa väčmi vystřeš (vystrčíš), tak ti budez. Zátur. Kde ti zima, drž tam plášť. Č. — Z., lok. zimě bez předložky. Ran hlavních i letie (= v letě) i zimie (= v zimě) snažně chraň. Šal. Zimě i létě; Kakžkoli zimě bylo. Pass. Když v jednu chvíli přinesl jemu otec mój úrok, bylo zimě, a on sám kúpil mi kabátec. Arch. I. 176. Mravenec shro- mažďuje ve žni, což zimě (= v zimě) jie. Bbl. Aby zimě i létě ovoce na tobě bylo. JMl. A když zíma příde, poznajíť, coť sú létě učinili. Hus. III. 285.
