ŠtěbetŠtěbet, u, m. = štěbetání, das Geschnatter, Gezwitscher, Geschwätz. S. ptačí (švítor), stračí, husí. Ros., Koll. Sl. dc. I. 34. Příp. -et?. Mkl. B. 189. (Hý.). Š. 'ululatus) vojska. BO. Prázdný š. Sš. Ob. 317. (Hý.). Vyta- žechu z města s velikým depsáním a štěbe- tem Jir. exc. Kde husy, tu
smrad a štěbety, kde ženy, tu svár a klevety. Rým., M. 395.