StavStav, u, m., od sta (státi, stanouti). S., starslov.
stav?, der Bestand, lit. stova, die Stelle, lett. st?vs. Mkl. L. 107., B. 2. — | S., po
stavení, stan, der Standort, Stand, die ; Stellung. S. sluneční, solstitium. Aby voda mlýny hnáti mohla, musí se její
stav co nejvíce zvýšiti hrází. Us. — S., ve kterém kdo jest, položení, okolnosti, ve kterých šije, der Stand, Zustand, Fuss, die Art, Lage. Jg. Pokojný s. nejžádostivější jest. Kom. Když Bořivoj svůj s. změnil (se dal po- křtíti). Dal. k. 23. Něco v nebezpečný s. uvésti. Sych. Dům v dobrém
stavu. Us. Ve zlém, v nejlepším
stavu býti. D. S. mizerný, psotný. Us. S. přirozený člověka; s. doko- nalosti, milosti, nemilosti, hříchu, nevin- nosti n. hříšný, nevinný. Us. (Jg.). S. války, míru. Rf. Silnice, budovy atd. v dobrém
stavu zachovati, udržeti; ku předešlému
stavu něco navrátiti; navrácení ku přede- šlému právu a
stavu. J. tr. S. obležení. S. N. Nynější
stav věcí; S. věcí opanovati; S. mysli, osení; S. nuzný; S. věci není právě lákavý; Tohoto s-u věcí nelze déle udržeti; Smutný s. nemocného; V předešlý s. něco navrátiti; Učiniti něco ve
stavu nepříčet- ném. Us. Dch. S. lesa (der Bestand): dobrý, prostřední, špatný, mýtný, dospělý, pomí- chaný, smíšený. Sp. S. kassovní vykázati. Sp. K horšímu
stavu se chýlení. S. skupeniny, skupenství, der Aggregatzustand. Šp. S. do- bytka, der Viehbestand, Viehstand; S. dluhů, dlužnosť, der Passivstand. Nz.
Stav podzá- konný, podmilostný; Za to s. církve samé se nám v listu Pavlovu zřetelně naličuje; Stálý s.; To k trpnému jejich a odvislému
stavu dobře se hodí; Obnovení s-vu raj- ského předhříšného; Stejnosť mravného s-vu před obrácením; Neměl ale s. pokojný onen dlouho trvati; Vylíčiv Lukáš s. prvotné církve přistoupá k vypravování; Jiní na s. církve sklíčený odkazují; S. ponížení, úprazně či klenoty Páně; S. Páně již oslavený ; S. nevinny; Nezná sv. Jan nejetného s-vu mezi láskou a nenávistí. Sš. I. 72., 154., ÍI. 28., 32., 84., 93., Sk. 34., 35., 139 , J. 262., 297., Ob. 160., 297. (Hý.). Na jiný s. něco obrátiti. Kat. 2958. Umyslil bieše své dcery v bludný s. dáti. Pass. 37. (Hý.).
Stav prvého člověka před pádem jest zdravie; A tak již máš vy- psán od Krista
stav žebráka Lazara; Člo- věka k prvnímu
stavu navrátiti; Člověk chce-li přijíti ku poznání pravému, musí naj- prv znamenati s. vedlé těla i duše. Hus I. 293., II. 242., 431, III. 142. (Tč.). Zboží došlo v
stavu poškozeném jest dle něm.a tedy lépe: zboží došlo porušené. Šm., Šb.
Stav zdravotní správce jest uspokojivý, lépe: správci vede se tak, že se není čeho obávati n. vede se dobře, jeho zdraví jest dosti dobré. Šb., Brs. 2. vyd. 237. Hleděno buď, byla-li řepa do nádoby dána v
stavu zdravém n. pokaženém, lépe: byla-li řepa do nádoby dána zdravá n. zkažená. Šb. Dům nachází se ve špatném
stavu, lépe: dům jest sešlý, chatrný, na spadnutí. Šb. Kresli ptáky dříve ve
stavu oškubaném šp. m.: ptáky oškubané; Zámek byl ve
stavu spu- štěném šp. m.: na spadnutí, zboření. Km. Ve s-vu suchém šp. m.: za sucha. Brt. Po- litický s. věcí v Turecku jest nebezpečný, lépe: politické po
stavení Turecka jest ne- bezpečné, Turecko jest v nebezpečném po-
stavení politickém. Šb. Přesvědčil se o
stavu věci, lépe: přesvědčil se, jak se věc má, v jakém způsobu věc jest. Érs. 2. vyd. 237. Nemáme tedy dle Brs. slova
stav ve smyslu německého Zustand užívati, kde toho třeba není. Jest v jiném
stavu (v požehnaném, těhotná). Us. Vz Míra a strany přísloví: Prodělání. — S., způsobnosť, moc, možnost, der Stand, die Fähigkeit, Kraft, Möglich- keit, das Vermögen. Nejsem ve
stavu to učiniti (na Slov. v
stavě). Us. Tato vazba má se za germanismus, správně: nejsem s to, abych to učinil, nebo nemohu toho (to) učiniti. Vz S to a Cf. Brs. 2. vyd. 237. — S. vztahem na domácnost. S. svobodný, mládenecký, panický, panenský, s. vdaných, manželský (vz Manželství), vdovský. Us. (Jg.). Svůj
stav proměniti; v
stav manžel- ský vkročiti, V., vstoupiti, Us., k
stavu man- želskému požádati. Har. Čím vdova svój
stav vdoví promění? Pr. Předek dává s-u panenskému a panickému. Sš. I. 156. (Hý.). Za muže šla a
stav vdovský proměnila. NB. Tč. Těžký, těžký kameň mlénský, ješče je těžší s. manželský; Kameň mlénský se omele a s. manželský nerozvede; Já sem sobě umínil, že stoupím v
stav manželský a když se mně zle povede, stoupím ve vojenský. Sš. P. 479., 590. (Tč.). — S., vek, doba, das Alter. Došel mužského
stavu. Dal. Není na s-vě = na té době. Výb. I. 1096. 10. - $., živnost, der Stand, Beruf, Charakter, das Gewerbe, Geschäft. S. či povolání. Rozličné s-vy čili druhové povolání. Aby lidská spo- lečnost v pořádku zůstati a účelů svých do- síci mohla, potřebí je rozličných s-ů, ze kterých každý zájmy její zvláštním způso- bem za
stává. Jest a musí býti právě tolikero
stavů či povolání, kolikero je rozličných zájmů lidské společnosti, které tím ostří- hány a zastoupeny býti mají. 1. Duchovým zájmům společnosti lidské slouží: povolání učencův; povolání krasovědného umělce; povolání učitelovo a vychovatelovo ; povo- lání kněze a duchovního správce. — 2. Tě- lesným zájmům slouží: s. vyrábcův či pro- ducentův (horníkův, rybářův, myslivcův); s. továrníkův či fabrikantův (s. řemeslní- kův); s., jenž výrobky a tovary v oběh uvádí (s. obchodnický a kupecký). — 3. Du- chovým a spolu tělesným zájmům slouží: p. lékařovo; p. vojínovo (s. obranný); povolání soudce a zástupce právního. MP. 215. 216. Jako každý je povinen pro všeobecné dobro lidské společnosti dle sil svých činným býti, tak má i povinnosť, sobě zvláštní
stav či povolání vyvoliti a to takové, pro které zvláštní síly a vlohy se míti domnívá. MP. 215. S. dílovedoucích, dělnický, koželužský, řemeslnický , tovaryšský, továrních učed- níků atd. Šp. Jistý
stav sobě vyvoliti. Kom. Jejich
stav je k tomu víže. Kram. S. řemeslníkův. Kom. S. učených. Kram. Byli rybáři
stavem. Sš. II. 20. Co tvoj s. tebe (tobě) prinášá, s tím buď spokojný. Na Beskyd. Tč. Mám jen povinnosti svého s-u. Dch. Podlé s-u byl Lukáš lékařem. Sš. L. 1. Podlé s-u (tkadlcovského) bidlo, podlé
stavu (důchodů) bydlo. Šd. Kdo jakého
stavu n. povolání jest (1650.). Er. Jakého
stavu svědek jest; právo
stavu;
stav úředníkův. J. tr. Oděv, stravu podlé
stavu. Č. V kaž- dém
stavu najdeš vadu. Prov. Jest živ po- dlé svého
stavu. Ml. Ten s. jest nejdóstoj- nější, jehož nemuož nižádný právě míti a požívati jedné s vólí; Člověk má pilně vá- žiti, který mu se s. lépe hodí. Hus I. 448., II. 32. Drž se čistotně podlé svého
stavu. Na Mor. Tč. Jaký s., taký mrav. Vz Zvyk. Lb. Každý s. mívá svůj mrav. Němc. Buď se svým
stavem spokojen, vz o tom pří- sloví : Dobrý, Držeti co, Kněz, Koza, Kráva, Rohy, Sedlák, Švec, Osud, Spokojenost. — S., vztahem na obec, třída lidu, der Stand. S. duchovní, knížecí, hraběcí, panský, ry- tířský, městský, sedlský, světský, řemesl- nický atd. Ros., Václ. I., Zř. F. I. A. III.
Stavové zemští sněmující v Čechách byli: s. duchovní (arcibiskup, biskupové a infu- lovaní preláti jsouce držitelé statků do desk vepsaných), panský (vévodové, knížata, hra- bata), rytířský, městský. Jg. Vz Rb. str. 272. Na gruntech
stavu panského, rytířského a Pražan obojích měst. Nar. o h. a k. Na po- níženou prosbu všech tří
stavů království českého s týmiž
stavy narovnati a smluviti ráčil. Nar. o h. a k. Všichni, kteří užívali s-u rytířského. Břez. 167. Jakého koli s-vu. Dch. S. úředníků, der Status einer Behörde. J. tr. Já mám být zbavený svého potěšení; kdo mě ho zbavuje? vojanščí
stavové. Sš. P. 576. Jenž slova ta o s-u otrockém béře. Sš. Sk. 24. Snad mu velí otec, aby byl mnichem neb knězem a on znamená, že se mu ten s. nehodí, nenie zavázán v tom otce poslú- chati. Hus II. 31. — S., vzhledem k důsto- jenství, urozenstvo, der Stand, hohe Stand. Muž od
stavu, vysokého, urozeného
stavu. D. Do s-vu povýšenu býti, Us., přijatu býti, mezi vyšší
stavy posaditi; nižšího
stavu. V. Z nízkého
stavu. Us. Povýšiti někoho ve
stav urozený. Vz Šlechtic. J. tr. Povýšení
stavu, do
stavu šlechtického. J. tr. Všem vůbec, duchovním i světským, jakéhož by ti koli
stavu a povolání byli, všecko dobré vzkazujeme. Nar. o h. a k. Pán, osoba od s-vu. Us., Dch., Er. P. 248. Osoba
stavu vyššího, der Standesherr. J. tr. Císař pro tě nepřijede ani pán od
stavu, nevybírej, ne- přebírej, tu ti radu dávám; Vyprovoď mja, moja milá, ven z vašeho dvora. Vyprovodiť môžu, tvoja být nemôžu, ty si s-vu vyso- kého, já k tobě nemôžu. Sš. P. 297., 319. V této zemi s. panský a rytířský sou lidé svobodní, kteří jiného pána nemají než krále českého. Žer. 343. Třetího s-vu užívají; Nápravníci, dědiníci, svobodníci, ti kteří s-vu neužívají. Bck. II. 2. 73., 1. 303. Čím
stav vyšší, tím pád hroznější, hlubší a biednější; Dóstojtaá ctnost jest, ne
stav veliký. Hus I. 184., 366. (Tč.). — S., splav, jez, hráz k nadržování vody,
stavidlo,
stav- nice,
stávka, zá
stav, zá
stava, der Damm die Wehr, die Schleusse; s. v jezu: vrata;okenice u
stavidla; s. vyhraditi (otevříti).S. na řece n. jez; s nebo splav u rybníka.V. Jez n.
stav, kterýmiž se voda nahání.Br. — S., po
stava, složení, der Bau, die Ge-stalt. Sv. Prokop byl u pleci i v těle sta-vem širokým. St. skl. I. 42. — S., kloub(zastr.), das Gelenk.
Stavy vykracovati.Orb. p. 222. — S. tkadlcovský, na němž seosnova vije a tká, dříve Jcrosna, der Weber-stuhl.
Stav soukenický, hedvábníka, pentli-kářský. Us. Části jeho: vratidlo hořejší adolejší, list, hadlav (kolmá šňůra), pod-nožky, nádobí či brdo, člunek, otáčivácívka, bidlo, paprsek, zubené kolo (beran),západka (cuka), dráty, posouvné špalíčky,držadlo šňůr, truhlíčky. Vz S. N. Jest od
stavu (= tkadlec). Bdl. Za
stavem seděti.Us. S., nástroj k proplétání příze atd.: tkadl-covský, strojový (stroj), tahací, stužkový,pytlový, knotový, prýmkářský, punčochář-ský, řešetářský, bobinetní na krajky. VzS. N. — S. sukna, vz Po
stav, die Webe. —S. —=
stavení, das Gebäude. Slov. Bern. — S. — obydlí, stání, der Aufenthalt. Zlodějóv krčemních aby žádný nepřechovával ani
stavuov u sebe jim dopúštěl. Arch. II. 295. S-y a noclehy mievali, u Svehlana; A jměli jsú s. u Zdeněčka v Čechticích; Ti všichni jsú s-y u nich jměli. Pč. 40., 1., 2., 3., 8., 12. a j. Zvěda, kde mají své s-vy. Smil v. 1323. Naim vykládá se hnutie a znamená tento svět, v němž hnuli sú sě lidé ze svých
stavóv. Hus II. 356. — S., malý rybník, der Weiher. Š. a Ž. — S., něm.
Stav, ves u N. Paky. PL.