Ústav
Ústav, u, m., die Anstalt, das Institut. Ú. = jakékoliv spořádané zařízení pro ně- jaký životní účel. S. N. Ú. zaměstnávací (pracovna), vzdělávací, pomatených n. cho- romyslných (blázinec), zdravotní, pojišťovací, k pojišťování jistin i důchodů (pojišťovna, Versicherungsanstalt), dobročinný (dobročin- nosti), Nz., hudební, poštovní (pošta), lite- rarní, Us., soukromý, veřejný, hospodářský, vychovávací (vychovatelna), nadací (Stift), hluchoněmých, kárný osob duchovních, Kor-, rektionsanstalt für Geistliche, J. tr., ban- kový, pozemkový, obecní, zemský, říšský, zástavní, důchodní, státní, pomocný, rozsý- lací, chudinský n. chudých (chudobinec), pro zisk, Šp., léčivý n. léčitelný, Heil-, cvičný, Exercier-, ku vzdělávání učitelů a učitelek, učitelský, Lehrer-, Lehrerinenbildungsanstalt, duchovní, Stift, ú. šlechtičen, Damenstift, k zaopatřování n. k obstarávání služeb, Dienstvermittlungs-, Stellenvermittlungsan- stalt, ú. peníze opatřující, Geldvermittlungs- gesehäft, pospojný a obchodní ú., Verkehrs- u. Handelsinstitut, Dch., karanténový (ka- ranténa), Quarantaineanstalt, Nz lk., úvěrný, Kredit-, výskumný, Untersuchungsstation. Šp. — Ú. vojenský: opatřovací, hlavní polní a doplňovací, stavební ředitelství, vojenský zeměpisný ú., vojenský vy chovávací u. (niž- ší, vyšší, školní dělostřelecké setniny, ústavy kadetův n. kadetní, akademie), vojenské ú. vyučovací (vyšší dělostřelecký běh, vyšší ženijní běh, ústřední jezdecká škola, válečná škola, ú. zvěroléčebný). Rf. Ú. zaraziti, zří- diti, zaříditi. J. tr, Nz. U. spásy; princip, bytosť a podstata ú-vu; Zákon ú-vem byl dočasným a přechodným toliko; Ale ú-vu víry nebylo tehdy, tudy prozatímní ú. jiný i zaveden. Sš. II. 33., 35., 39., 41. (Hý. ). Na ú. platiti. Šp. Ú-y řecké a římské, vz Vlšk. 47., 48.