PrůpověďPrůpověď = věta. P. disjunktivní = věta vyslovující soud rozlučovací, Klc. 106.; p. jakosti = věta vyslovující soud popisný 103.; p. jednoslovní = holá věta bez- předmětná 97.; p. jednotlivosti (jazykový výraz pro soud singulární); p. kvalitativní = p. jako3ti 103.; p. ličnosti (druh průpo- vědí složených) 109.; p. některosti (jazy- kový výraz pro soud částečný) 106., 107.; p. odpírající (záporná průpověď) 101., 113.; p podstaty (jazykový výraz pro soud sub- sumptivní) 103.; p. porovnávající (souvětí podřadné přirovnávací) 109.; p. přisvědčující (kladná věta) 101.; p. rozkladná = v. dis- junktivní 106.; p. subjektivní (jazykový výraz pro soud vztahový) = p. s určitostí z úvahy pošlou 110., 103.; p. trojslovní (věta formule S jest P na př. Moravan jest Slovan) 99.; p. všechnosti 106.; p. vše- obecnosti (jazykový výraz pro soud obecný) 107. — List. fil. 1905. 257.
