Stříbro
Stříbro, a, n., místo srebro, lit. sidabras, goth. siluber, lat. argentum. Schl. Strsl. sbrebro, příp. -ro; prus. sirablan, lett. sid- rabs. Mkl. B. 86., L. 112. V obecné mluvě: tříbro, vz S. — S. = kov bílý, lesknoucí se, po zlatě nejtáhlejší, zvuk mající, das Silber. Vz Šfk. 346., Schd. II. 59., KP., IV. 263., S. N., Bř. 204., 205. S. ryzí, čisté, D., vz KP. IV. 223., samo s., dělané, min- cované, V., rudní, ze starých nádob; pěna od s-a, šestnáctilotové s.; s. čistiti, přepalo- vati, přepouštěti; s. se leskne. D. S. jiho- americké, lesknaté, listěné. Vz KP. IV. 288., 213., 225. Na s-e jídati. Us. Mnoho peněz míti na s-e. V. Nářadí od stříbra (též jen: stříbro). Us. Stůl od s-bra. Chč. 627. S. tři- náctilotové, dvanáctilotové, jakosť s-a; s. ka- palné, přepálené, Blick-, přepalované; odhá- něti s., kupelliren. Nz. Roztok stříbra. Us. Stříbro bité (v plíšky rozkované k postři- břování dřeva a desek kněh). Vys. Komorník nad s-bry, der Silberkämmerer. J. tr. S. kry- chelné, hexaedrisches o. gediegenes Silber. Nz. Je na to jako žid na staré s. Us. Msk. Koflíky a střiebra mu pokradl a ujel s tiem pryč. Když jsme dělali v šachtách o stříbro pracujíce. NB. Tč. 5., 272. Přehánění a Či- stění s-a. Sš. Db. 226. Mám křescjany vy- kupić toho dne s velikým veselím a ně stříbrem ně zlatem, svým nejdražším živo- tem ; A od stříbra a od zlata cely se měhta; Co si tak bohata vod samýho s-bra. Sš. P. 24., 549. (Tč.). Zlato čistotu rozumu duchov- nieho, s. zvuk výmluvnosti znamená; Vý- mluvnost božie, výmluvnost' čistá, s. ohněm zkušené. Hus III. 20., 40. S. nalézá se v ži- lách kamení prahor v podobě plechů, drátu, nitek a v kusech jinými nerosty porostlých; s. bílé, hnědé (v přírodě), kujné, tažné; s. míchá se se zlatem, mědí, železem. Vz Kov. Bř. Za přísadu dává se s-u něco mědi. Pt. Hřivna s-a. Us. Ta ruda má v sobě mnoho s-a. J. tr. — S. = peníze, Geld, Silbermünze. V. Sto zlatých na s-e. Sych. Nádavek na stříbro, das Silberagio. J. tr. Nabyl mnoho s-a. V. S., zlato pobrachu. Rkk. Žádosť s-a. V. Peníze na s-e. J. tr. Půjčka ve s-e. Šp. — S. třaskavé, das Knallsilber. Vz KP. IV. 722., Šík. 421., 349., Pr. Chym. 268. — S. kočičí, das KatzensilbeR, Frauenglas; mečíř- ské, das Schwertfegersilber; malířské, plát- kové, das Malersilber, Silberblättchen. Jg. — S. nové, Neusilber, n. Vz Schd. II. 54., KP. IV. 127., čínské, vz KP. IV. 288. — S. živé = rtuť, das Quecksilber, argentum vivum. Vrtký jako živé s. Plk. Má živé s. v hlavě (o nestálém). Na Slov. Jsi jako živé s. (ne- poseda). Us. Mtl. — S. = město v Plzeňsku, Mies. Vz S. N., Tk., I. 625., II. 549., III. 660. IV. 741., Tf. 392.