TřídaTřída, y, f. Čr?da — črieda — střída — třída, jako u třešně, vz toto. Gb. Hl. 121., Bž. 45. Slovo třída nekrátí í: třídou, tříd. T. = řád, řada, oddělení, stupeň, die Klasse, Abtheilung, das Departement. Třída dalšího vzdělání, die Fortbildungsklasse. Us. Dch. Třída let, die Altersklasse; t. věřitelů, die Klasse der Gläubiger. J. tr. T. služební, die Dienstklasse. Čsk. T. věku, die Altersklasse; t. zvuku (zvučí), Klangfächer der Stimme bei Deklam.; hlavní třída, die Hauptklasse z. B. der Einheiten. Nz. Třída dělnická; t. o dvou. o třech... cifrách (číslicích); uda- vatel třídy (Klassenexponent). Nz. T. v rostl. = vyšší oddělení soustavy rostlin rozdělu- jící se na podtřídy, řády, podřády atd. Rst. 507. Cf. Kk. 65., Sch. II. 379. Sami třídu a stranu činili. Sš. I. 155. Ještě jazyk ta- mější (atethiopský) k semitské třídě se čítá. Sš. Sk. 103. (Hý. ). — T. slovesa. Sloveso dělí se na šest tříd. Vz Časování. — T. = střídám, der Wechsel, die Abwechslung, Ablösung, Reihe. Dosta se třieda (řada) na páva. Smil v. 836. Když svú třiedu vypl- něchu. M. Aby slúžili před skříní na třiedu (vicissim). BO. Střežéchu třiedami (per vices) chrám. BO. — T. = ulice, die Strasse. Vstanu a obejdu město po třiedách a po uliciech, hle- dati budu toho, jehož miluje duše má. Hus III. 35. Nehledaj okolo v třiedách městských (in vicis). BO. Vyběhni na třiedy a na ulice městské (in plateas et vicos civitatis). Luk. 14. 21., ZN. — Ostatně vz Střída a S. N.
