Tempo
Tempo, a, n., it., fr temps (tán), das Zeit- mass, Tempo = pohyb, časomíra, jíž trvání jednotlivých taktův a tudíž pohyb celé skladby neb její části říditi se má. T. zdlou- havé (largo, lento), pozvolné (larghetto, adagietto atd. ), mírné (moderato, allegretto, rychlé (allegro), velmi rychlé (allegro vi- vace). Vz více v Mit. 109., 110. a S. N. — V tělocviku atd. znamená určitou dobu, v níž třeba rozličné hmaty ku př. se zbraní (Gewehrgriffe) na rychlo a precisně vyko- nati, na př. nabíjení čtyřliberního děla děje se na tři tempa a to na povel: Náboj v hla- veň (Ladung einführen)! 1. doba; Na x kroků dělo řiď (auf x Schritte richten)! 2. doba, na povel: Zápalku vlož (Brandel auf)! 3. doba. S. N. XI. 228. — T. v kupec. = čas, die Zeit. A tempo, na čas, do času, na lhůtu, ein Verkauf, bei welchem der Verkäufer dem Käufer eine bestimmte Frist zur Zah- lung einräumt. Kh.