Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:5   Strana:0033


    Začnouti
    Začnouti (na Mor., ve Slez. a na Slov.: začati), správně začíti, poněvadž začíti (= za- čúti = ucítiti) je slovo neobvyklé a kollise s ním tedy netřeba se obávati, Gb. v List. filog. 1883. 132.; čnu, čni, čna (ouc), čal, čat, četí; začlo a začli, lépe: začalo, začali, Jg.; za- čínati = počíti, začátek učiniti, etwas anfan- gen, beginnen, anheben. Vz M a N a Píti (pnu). — abs. Začni. Us. Kdo začíná, už po- lovic práce odbavuje Na Slov. Tč. Dobrá vec je začať, lepšá je dokonať. Na Slov. Lépe nezačíti, než začna nedokonati. Prov. — co. V., Kom. Z. dílo, D., sud (načíti). L., Šm. Nevi, jak to začíti. Us. Z. rozmluvu. Us. Z. někomu účet, das Konto eröffnen. Šp. Uliánku do kamení zakopali, už pěsničku začínali Sš. P. 168. Zachovej způsob obecný nic no- vého nezačínaje. BR. II. 28. b. Mnohé věci, jichž Mojžíš nepřikázal, začínáš. BR. II.331. a. — s inft. Začíná hráti, kopati, psáti; začíná pršeti, se tmíti, pokrápati atd. D. Začíná mluviti; Den býti začíná. V. Začíná stavěti, tebe velebiti. Br. Začne se pilně potýkať. Us. Šd. Začal počítati. Us. Nepře- stala žehrati, nechtěla se poddati a on začal jí na záda hráti; Začnite jí hráti, o jejím díťati takto jí zpívati; Zašelech (zašel jsem) tam po prvši raz, začnulech se bavič. Sš. P. 671., 144., 373. Kone začali sa zpínať a trhať; Rozžalostily se neborky, začaly velmi plakat Mt. S. I. 52., 56. Počala mi čereš- nička kvitnúť, začal som ja za dievčenci lipnút; Tak začali kľucky metať a všakovak zaobchádzali otca; Vtedy sa mu začalo meniť před očima; Tak minul deň, minul aj druhý a dievčaťu začalo byť veľmi clivo; Začali medzi sebou kameň dúť (o zlém, o úkladech rozmýšleti). Sl. spv. III. 118.; Dbš. Sl. pov. I. 257., 431., V. 17., I. 266. (Mt. S. I. 98.). Nejprve začali lidé zhusta mříti v Praze. Dač. II. 9. .Nevím odkud začíti odpověď formovati. Žer. 314. — jak (z čeho, od čeho, v co, čím, v čem, s čím, po čem, na čem): z nova, s předu. V. Z. z daleka. D. Řečník někdy z náhla začíná. Kom. Z. z hluboka. Šm. Z. od předního konce. V. Každý učedlník (tkadlec) od kazu začíná. Kom. Všecko mládeže cvičení od pobožnosti se začínati má. Kom. V jméno boží z. Klat.Jakým začátkem začal se jest život. Jel. Z.zprudka. Sa. Z vysoka si začínáš. Mt. S. I.113. Hosť začal pekným spôsobem. Dbš. VIII.10. Řeč v bláznivosti začíná a v chybě do-konává. Na Mor. Tč. Chudobná som, s týmtoprosbu začínam. Slov. Tč. Prška po kapkáchzačíná. Č. Dobře byl začal, ale zle dokonal.BR. II. 375. b. Začal na zlatě, skončil nablátě. Us. Šd., MP., Tč. Začal z vysoka, a(ale) brzo přestal. Na Mor. Šd. Přemyslidobře, začni rychle, konej pilně. Us. Šd.Kdo chce spořiti, od úst musí začíti. Us.Šd., Hkš. — kdy. O novém roce začnu. D. Ve středu a v pátek není dobře něco začí- nati. Kld. II. 306. V aprili vo krásnom háji lučina sa už rozvíja; o Turiciách sa začína ta valašská hostina. Sl. spv. V. 187, V ad- ventě zima tuhá se začala. Sl. let. I. 319. Mor začal se při času sv. Bartoloměje. Dač. I. 147. Začal se v adventu mor. Ib. 349. V jasäni po Michale hneď začal chodiť do školy. Hdž. Šlb. 59. — (si) co s kým. S tím si nic nezačínej. Us. Dch. Šm. Naří- kala: Co já včil si začnu? Us. Šd. Začala s mužom na novo hriech a nezdobu, že či nemajú dosť svojich detí. Dbš. Sl. pov. III. 16. Kdo s Bohem začíná, ten dobře skončí. Prov. Tč. S Bohem začni v každé době, podaří se práce tobě. Prov. Tč S Bohom začni, s Bohom konči. Hdž. Šlb. 42. — co, se čím, kým. Tím se může začnouti. Kram. Olomůcký nekrolog řadu proboštů Štěpánem I. začíná. Ddk. III. 45. Začalo se hubení pálením sídel. Dač. I. 247. — co odkud. Žádná hmota sama od sebe pohy- bování ani začíti ani končiti nemůže. Mj. 9. Od děkování má všeliká modlitba začí- nati. Sš. II. 228. Má býti každý vesel, kdo jen odkud má začíť; my odkud začíť nemáme. Er. P. 456. Lásku ku bližnému začínaj od tebe. Na Slov. Tč. Neb račte mysliti, odkud se Švejcaři začali ? Arch. II. 149. Začni z konca (povídati, vykládati, čísti). Us. Šd. David v druhém rozdíle, kterýž se od Šalamouna začíná, nebyl počítán. BR. II. 7. b. Zname- naje, od které čteny začíná se slovo. Hus. I. 386. Láska od sebe začíná. Hkš. — se = počátek vzíti. V. Začíná se o tom řeč. Jel. Začal se mor. Háj. A tak se začala nová válka s Turkem. Dač. I. 176. Svátek se za- čínal. BR. II. 290. a. Začne se zvuk (hluk). Kom. Školní rok začíná se 1. říjnem. Prvním lednem začíná se nový rok (začíná nový rok. Vz Se).

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011