Zárod
Zárod, u, m., zároda, y, f., zárodek, dku, m. (zastr. zárodka, y, f.) = zarození i co zarozeno, die Erzeugung, das Erzeug- niss. Ž. wit. Hab. 17. Počátek a zároda všech věcí. Aqu. Teplota zárody množí. Gníd. Zárod myšlének. Kyt. 1876. 35. Měl v sobě z. nemoci již od narození. Us. Pdl. Měli v duši své zárodek idealu. Vlč. Z. moru. Osv. V. 543., Kká. Td. 26. Zárodek blažené nesmrtelnosti v tělo své zaštípí. Proch. Děj. bibl. II. 62. Vypátrati zárodek nemoci, der Keim. Dch. Z. kostěný, Osteo- blasten. Nz. lk. Padlo semä stromu, ale shnilo, v zárod nový sa neprerodilo. Lipa 174. A v behu prudkom krištálnej vody čítal som často slávy zárody. Sldk. 343. Vášho to srdca hriešneho je zárod, každý tyranóv sám si plodí národ. Hrbň. Rkp. Co národové jejich zárodou v sobě chovali; Aby zárodám ušlechtilým dopomáhal k rozvoji. Kos. Ol. I. 233., 243. Tož byl skrze vy- zdvižení biskupství na Moravě i zárodek k tomu položen, aby .... Ddk. II. 214. Zárod bláhy donesu; Kde zbožnosť nemá zárodu, tam straší čirá příšera Sš. Sm. bs. 58., 189. Zárodek zubní, der Zahnkeim. Nz. lk. Vidíš národ, jak nese zárod osud- ných nehod v svém bytování. Nitra VI. 157. Věděl, jaké zárody se všady nalezají; Slova ta byla zárodkem u věrných ku po- vstání, u nevěrců ku pádu; Z Adama při- jímáme při narození zárod smrti, z Krista dosahujeme zárod života; Ale i ti nepatrní počátkové nebezpečný zárod v sobě cho- vali; Obecný všech těch vad zárod a kvas; Bludy gnostické v zárodě vyskytlé; Zárod pravé víry spatřuje se v té upřímné po pravdě toužebnosti. Sš. Sk. 239., J. 44., 114., I. 164., II. 124., 200., Mr. 55.— Obzvl. z. = plod počatý u zvířat, die Leibesfrucht, embryo. Zloupaje mu vejce, zárodky v nich
zahubuje (spem prolis). Jel. Kteráby mla-
dice z sebe zárodu vyhnati chtěla. Volk.
Z. ve vejci. Jak dlouho může z. v děloze
mrtvé matky žíti? Vz Čs. lk. III. 227. Zá-
rodek tasemnicový, scolex, protoscolex. Nz.
lk. Tvoření zárodku. Ib. Zárod mladistvý
(dítě). Msn. Or. 145. V zárodu ptačím, co
se začalo zakládati hlavou, nohou, křídlem,
to se již nemění, ale tak zůstává. Kom.
Did. 101. — Z. = plod vůbec, die Frucht,
Brut. U sladu: květ; na víně: tříšť. Šp. —
Z. u bylin = kel, klík, klíč, prejt. Z. u ro-
stlin = sklípek ve vaječníku, z něhož zúrod-
něním dělá se vajéčko a pak semeno, gem-
mula, das Keimchen. Vz Rst. 100., 123.,
124., 132., 133., 134, 521., Kk. 290. Fíkové
dřevo vydalo jest své zárodky BO. Zá-
rodek chlupový, der Haarkeim. Šp. — Z. =
orání k semeni, die Saatfurche. Šmd.