1. Úkol, u, úkolek
1. Úkol, u, úkolek, lku, úkoleček, čku, m., od kolo, quantum; cf. kol-i-krát. Bdl. 347. Ú. = jistá práce na určitou dobu, be- stimmte Arbeit, das Tagwerk. Svůj denní ú. dodělati. V. Práci úkolem uložiti. Us. Ú. dělati. Kom. Tříti se do cizího ú-lu. Ros. Dáti se, pustiti se do svého ú-lu. Dch. Uloženou práci ještě nad ú. vykonal. Brt. S. 77. Někomu ú. dáti. Nz. Práce z ú-lu (úkolová). Nz. I tehdáž ujal se ú-lu pro- středníka, ale s jakým úspěchem ?; Vratislav pojal velice dobře vážnosť ú-lu sobě svěře- ného. Ddk. II. 173., 293. Pán vyvoliti sobě umínil učeníky, jimž by ú,, lidi k spáse vésti, svěřiti mohl; Neměl Jan u-lu abso- lutného; Chtěje dověděti se místněji o u-lu jeho; Přistoupá nyní k ú-lu svému. Sš. Mr. 8., J. 17., 47., II. 12. (Hý. ). Takový ú. naň vložil; Aby mu v takovém u-lu byl po- mocen; Bartoloměj měl ještě jiný ú. na Mo- ravě. Ddk. III. 66., 111., V. 325. (Tč. ). — Ú. = jistá robota, bestimmte Frohnarbeit. Na ú. jíti. — Ú. = jistá práce za mzdu pro- jednaná, úkolní práce, akkord, der Akkord, das Gedinge, die Gedingarbeit, akkordirte Arbeit. Ú. metrový, latrový, čtvercový, Quadratflächengedinge, vozový, Wagen-, hlavní, premiový. Hř. Ú-lem dělati. Dílo na ú. projednati. Rohn. Dílo ú-lem projednati, pronajíti. J. tr. D. Ženci ú-lem. Us. Práci ú-lem zjednati. Ú-lem na den dělati. Kram. Pakli by který kovář bez všelikého nájmu neb úkolu koval těžařům. CJB. 313. Na úkol přísti. Půh. Na ú. ve vinici pracovati. Čk. Leč by ú-lem zjednané dílo měli. Bck. II. 1. 191. — Ú. = mzda, der Lohn. Aby jim dával v čas vyměřený ú. a pokrm. V. Kluci by byli živi na ú. = nesmírně mnoho jedí! Sř. Za přívoz tří sudů vína úkolem dáno 7 kop. Blk. exc. — Ú. = díl berně, co na každého přijde. Podlé úkolóv dřevních povolili jí páni berně; Berci v tom hřešie, ač úkoly berú rovně, ale zámazné berú těžce. Výb. I. 725. (Páni n. vládyky) ne- povolují berně jinak než podlé úkolóv sta- rých. Št. Vz Gl. 347.