Pres
Pres, u, m., slovo cizí, lis, V., lisice. Ben. V. Cť. lat. pressus, něm Presse. Vz Lis. 1. Přes, přese, předložka s akkusati- vem. Znamená 1. o místě směr činnosti se strany tam na druhou stranu po něčem, skrze něco n. něčím, značí tedy předmět, přes který n. kterým pohyb se déje, über, um. Vítr búří přes vlasti. Rkk. Dal mu světlem přes hlavu. Svěd. Přešel přes hory. Háj. Bral se přes Jericho. Br. Ten ho přes řeku pře- nese. Ai prúd Pražan přese zdi teče. Rkk. A tn jsú se přes tu širokú vodu přepravili. Háj. Letěl (= běžel) zajíc přes oboru. U Opav. Klš. Copak pánům je hej, ti hledějí na takové věci přes (ně = nevšímají si jich). U Rychn. 2. O čase k vytčení běhu činnosti, od počátku doby jisté až do konce, během celé doby, značí dobu děje, über. Přes celou noc tam zůstal. Svěd. Byl u něho přes zimu. Svěd. Přes den = po celý den; ob den. Zimnice přes den se vrací. Kom. Přes mnohé časy tam živi byli. Kom. Plakala prez celú noc. Slov. Ht. I táhli přes vešken den i po slunci. Rkk. — Pozn. V obec. mluvě značí místy dobu, po jejímž uplynuti se co stane: Přes rok (= za rok, po roce) Vám to povím. U Kut. Hory. Kdy. vánč. — 3. O míře a čísle k vytčení toho, že něco nad míru jest (nad, více než), über, gegen. Je přes půl čtvrty. Us. Vk. Nekraloval přes dvě léta. V. To jest přes příliš. Jg. Přes ten počet jich tam bylo. Háj. Mnohý pije víno přes moc. Smil. Přes to ještě mluvili služebníci jeho proti mně (t. j. nad to). Br. Než přes smlúvu sepsanú žádný smluvce svědčiti nemá. VI. zř. 407. Dělník v dole pres čas dělal. CJB. 417. Tak že žádná strana přes toto naše zřízení na více se táhnouti nemá. Zř. F. I. — 4. K vytčení nepřiměřenosti, odpor- nosti činu nějakého = proti, čemu na vzdory, dennoch, wider, nichts destoweniger, dem- ungeachtet, trotz. Oni to vždy tajně přes zápověď činili (proti zápovědi). Háj. Přes mnohé napomenutí až posavad ten klášter v své moci drží. Jg. Přes to prese všechno, trotz alledem. Dch. Přes to ona nemá svého věna ztratiti; Že mi jest přes markra- bino přikázání jezdil do mého lesa: Přes to chci od něho panský nález přijíti; Drží mi to přes panský nález; Tu ves držel přes právo a den uložený. Půh. 1. 259., 281.. 300., 343.. 375. Přes to z toho pohoní. Půh. II. 305. atd. Pakliby se toho přes to kdož- koli dopustil; Pakliby kdo přes tento nález které hrady atd. prodal, ten aby ztratil svou česť. Zř. F. 1. A tu se bojím psáti přes jich (pánů) vóli; Kdožby přes nález panský učinil. O. z D. Forma, přísahy toho, který přes právo k průvodům odkladu žádá. Kol. 13. — 5. P = skrze, durch. Na Slov. Múka přes pytel mletá. Koll. Přes (= skrze) obruč. — Pozn. 1. Mluvíme přes zeď = se strany na druhou stranu zdi; ale chybně: mluviti přes ctnosť (m.: o ctnosti), mluviti přes sou- seda (m.: o sousedu). Přes něco se diviti šp. m. : něčemu se diviti. Smáti se přes něco šp. m.: něčemu. Hádati se přes něco = šp. m.: oč atd. Kromě toho kladou chybně přes u komparativu m.: nad. Nad jiné mou- dřejší (ne: přes jiné). V. -- Brs. 142. Ten pán jest přes tu fabriku šp. m.: správcem, ředitelem té továrny, dozorcem nad ní atd. Mřk. — Pozn. 2. Ve složení: přejíti lávku, překousati řemen, přenésti truhlu, přesladiti kávu, přesklidný = překlidný (Št.) Ve slo- žení s časoslovy klade se tedy: pře. Vz Pře atd. — Zk. S. 204., Mkl. 8. 439. Vz Jg. Slov.