Pronésti
Pronésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen a sen, ení; pronositi, il, šen, ení; pronášeti, el, en, ení; pronášívati, pronošovati = skrze něco nésti, durchtragen, durchbringen; vy- jeviti, oznámiti, offenbaren, verrathen, kund machen, äussern, an den Tag legen; zraditi (Kat. 571.), verrathen, angeben; říci, vy-nésti, vysloviti, heraussagen, austragen, vor-tragen, vorbringen, aussprechen; p. se —-pracně nésti, nesením se unaviti, sich müdetragen; na jevo dáti, ohlásiti, zdání svédáti, sich erklären, äussern, zu erkennengeben; pronešenu býti, kund, ruchbar wer-den, herauskommen. — abs. Pronesu (po-váni, odkud tu moc má, Pass. 836. Mlčte,tociž nepronášejte. Bj. — koho, co: zbožíkradí p., Plk., p. psaní, Kat. Žer., klevety.Kom. P. přípitek, nějakou připomínku, ně-jaká slova, svůj úmysl. Dch. Má se samapostaviti a svú nemoc p. (anzeigen). Půh.II. 552. Vniternou pak zlosť svou pronesli,ani skřipěli zuby na něho; Slovo abba zvu-kem svojím už jakousi přivinulosť a pěstě-nosť pronáší. Sš. Sk. 90., I. 87. P. koho =prozraditi. Pč. 43., Pass. 585. Řeč pronášímyšlení člověka, V. On to pronesl (prozra-dil). Ros. P. tajemství. Kat. 571. P. svouvůli, tajné věci, V., úsudek, Sych., milosť,ztracení hrdla. Šm. Nemáť, ktož sě zpoviedá,pronésti jiného. St. N. 337. Tvá řeč tať tépronáší, vidíme, že jsi z galilejské vlasti.Pass. 287. Kdyby který konšel radu pro-nesl, ten jmá hrdlo ztratiti. Sob. 21. P. něčíradu, BO., Jel., tajnosť. BO., GR. Ne inhedto pronesla. Št. Pronositi šat, durch Tragenabnützen. Hý. — co komu: radu nepřá-telům p. Jg. Někomu svou žádosť p. Br.Když mužie kam jeti chtiechu, dievky diev-kám pronesiechu. Dal. 11. 23. Napětí ne-přátelské bylo hraběti proneseno (prozra-zeno). Skl. IV. 184. P-sl se hejtmanům. Skl.V. 61. (Příroda) jaké svému králi pronášelachvály. Sš. Bs. 2. P. někomu néčí tajemství.J. tr. — co jak. Aby svůj k Bohu poměrmlčečky pronesl; Slova s důrazem p.; Ježtobyl vzácný všemu lidu, tudy mohl bez bázněmínění svoje o křesťanství p.; A shodněs ním totéž pronáší Jeronym; Slova ta s něhoupronesena. Sš. J. 70., Sk. 51., 64., I.13., L. 46.(Hý.). Soudce dle spravedlnosti nález svůjpronese. Sych. Svou uctivosť k někomuslovy a skutky p. Kom. P. něco plačtivýmislovy; žalost' řváním p. Br. — co, se kudy.Stůl skrze dvéře p. Us. Něco dveřmi p.Us. Jeho odpověď brzy po městě se pro-nesla. Ml. — co, se na kom, kde, ObrazKrista na sobě pronášeli. V. Na jich obličejispanilosť krásy se pronášela. Eus. ŽivotPáně na sobě mysticky pronášeti máme. Sš.I. 234. (Hý.). Mnozí na sobě to, že s rebellysrozumění mají, zřejmě pronášejí. Skl. V. 228.Kdež (na jezeře tiberiadském) Pán proroctvío smrti Petrově pronesl; Ježto křesťan (nasobě)' povahu demantovou pronášeti má;Josef či Joses, prozvaný od apoštolů Bar-nabášem, vůbec a vesměs povahu všechkřesťanů na sobě pronášel; Apoštolé vesboru valném všech křesťanů návrhy pro-nášejí. Sš. Sk. 35., 37., 53., 69. (Hý.). — Br.,Rvač. — co na koho. Pronesli to na něho(prozradili). V. Proneslo se to mm. Us. Kdyžse to naň p-slo, s těžkem skrze to o hrdlonepřišel. Cr. — se jak kde. V ten způsobi sv. Chrysostom se pronáší na počátkuvýkladu svého na tu epištolu. Sš. I. 15. Svou zlosť na sudě p-sl BO. - se s čím . Pronesl se s penězi (nesením se unavil ; 2. prozradil se, že je má). Har. Pronesete se s tím břemenem. Sych. — se. Juž p-slo sě jest tvé učenie divnie. Kat. 1271. Sotva se to pronese, už se donese, nur was sagen, 's ist gleich zugetragen, Dch. — co, se v čem. Svou smělosť ve dvou věcech pro- nášíte. Štr. Když koho v tom (že statky zamlčel) pronesl (zradil). Skl. V. 228. P. nebo prohlásiti se v něčem. J. tr. Rodiče své pronesl v nětčem, tak že jim skrze to ' o česť, o hrdlo i statek běželo. Bdž. 83. Sám jsi se o tom pronesl. Lom. Spravedl- nosť svou pronesl i v tom, že . . . Cyr. P. se v bohatství (okázati se). V. Opatrnosť jeho v tom se pronesla (ukázala). V. — se kým, čím. Židem se to proneslo. Let. 379. Veš kraj môj sě (= móž sě) tiem pronésti (durchpaschen). Smil v. 762. — se ke komu. Ale kterak židé ku Pánu pronesli se, když jim ta záhadná slova přednesl? Sš. J. 44. — co proč. Pán dvakráte slovo ono pronesl pro doklad většího důrazu. Sš. J. 48. — co, se skrze co. Ta věc se skrze jedno pachole pronesla (prozradila). Ros. — se při kom. Bystrosť vtipu se při něm pro- nášela. Karyon. — co kdy. Až čtvrtý den se to proneslo. Us. Vk. Při němž (křestu) všechny tři božské osoby výslovně se pro- nésti musejí. Sš. Sk. 29. Své mínění při potazu p. Řd. — se o čem jak. Kommisse pronesla se o stavbě v nepříznivém smyslu. Ml. Musíš se místněji o tom tuto p.; A o tom rozdílu se Pán pronáší; Že nestranně se o nich p. míní; V ta slova se pronáší apoštol o po- měru židů k církvi křesťanské. Sš. J. 24.. 167., Sk. 23., I. 115. (Hý.). - Th., J. tr.', Řd. — co čím: troubením. Jel. Vz P. co jak. — co nad kým. A prones nade mnou slova, jež jsi nad kulhavcem pronesl. Sš. Sk. 169. — co kam. Že věc nepříjemná od nepřátel na pole politické se pronáší. Sš. Sk. 201. — s infinit. Vždycky se Hotovým býti pronáší. V. — že. Pronášel, že spravedlnost miluje. V.