Stejnojmenný
Stejnojmenný, gleichnamig, homonym, gleichbenannt. Nz. S. řeka, Sš. Sk. 283., vý- sledek. Stč. Alg. 24. S. slovo (homonymum), které různé věci označuje: rak (zvíře a ne- moc), hvozd (les a sušírna sladová), kohoutek (pták, čásť ručnice, sudu atd.). Brt. V math.: členy stejno- n. soujmenné (první a třetí druhý a čtvrtý člen ku př. a & : b zl. = c ti : x zl. (n. lépe: a B : b zl. X c ä'), korrespondirend, ähnlichliegend, stejnolehlý. Vz Nz. 151. b. S-né učiniti = ve stejné jméno, v též jméno uvésti. Nz.