Vrata
Vrata (na Slov. a Mor.: vráta), gt. vrat; vrátka, tek, vratečka, eček, pl., n. Vz Játra. V již. Čech. vráta, gt. vrát, do vrát. Kts. V. od vrt (vrt-ěti), r v ra, vz r. Cf. Gb. Hl. 147. V. = sbitá prkna k zavírání, křídla, Thorflügel, m. U vrat brány. Br. Brána má své zavření, vrata, závory a hře- beny. Kom. Části vrat: běhoun, meče, chla- pačka, sova, klepáč. Vz Vrateň. U Nivnice. Kch. Zavři vrata. Šd. Má hubu pořád roz- klábanu jako vrata (pořád hubuje). Mor. Šd. Otvíráš hubu jako vrata. Šd. Deš sem bela malý děvče, tó maló děvečkó, dívali se na mne chlapci skrz vrata dírečkó, a včil sem se vdala, včil se na mne nedívajó celéma vra- tama. Brt. P. 106. Vyšla přede vrata, chyčila (chytila) se plota; Na člupečku sedávala: Poďte chlapci k nám, naše vrata nevrzají, já je zalévám. Sš. P. 497., 632. (Tč. ). Odpro- vázelji za vrata, tam ji dával cukrata. Slez. ps. Šd V. kamenem založiti (aby se neza- vírala). Us. Ty hledíš na to jako na nová v. Us. Šd., Tč. Dívá se jak na nová v. Us. Vck. Čudoval sa ako teľa na nové v. Dbš. Pov. II. 83. Na všecko ústa otvírá jako kráva na nová vrata. Hu tele na nová vrata. Prov. Dvojná v. Aqu. — V. = dvéře velké u domu, das Thor, die Pforte. Zadní v., v. kostelní, V., u stodoly n. stodolní, zahradní, Us., do dvora, D., posuvná, Schubthor. Šp. Veliká v. hradu pražského. Vz Dal. 41. V. římská a řecká, vz Vlšk. 67., 76., 87. V. otevříti. V. Vrata zůstanou otevřena. D. Otvírejte nám vrata, nesem milého brata; Jak k nebe- ským vratům přišly, na ty vrata zabuřily; Otevři mně nebes vrata, když dokonám pouť života; Vrata votevřený, mečem založený. Sš. P. 20., 24., 57., 731. (Tč. ). Kterak jemu ten čtvrtek před květnú nedělí přede dnem u domu práh, okno a v. čáry polili. NB. Tč. 248. Jeho Milosť téměř od svých nás vrat odstrčila. Pal. Dj. IV. 1. 160. Mají se postaviti u vratech králových na hradě. Arch. II. 495. Budou tedy v. pravdy a mi- losti boží do kořán pro všechny lidi ote- vřena. Sš. J. 37. Neb na kohož spadne ztráta: Zavři před ním, dějí, vrata. Alx. V. v. 342. (HP. 9. ). Host, který v tvých vratech jest. Hus I. 118. Nešlehej v cizí v. prutem, aby neprali do tvých sochorem. Šd. Suď se, suď, ale k smíření vrátek nezavírej. Šd. Trpě- livosť železná vrata probíjí. Tč. Pěkné slovo železná v. otvírá. Hkš., Bda. Nekoukej na v., ale za ně (hleď, abys od zadu k úrazu nepřišel). Lb. Zanechal sobě v.; Zanechal sobě kozích vrátek; Nemohl najít kozích vrátek, Sš.; Umíť on najíti kozích vrátec (vz Vratce), kudy by vyklouzl (o opatrném). C. Vz Dvéře. Slov. let. IV. 203. — V. v jezu, das Schleussenthor. Vz Podlaha. Nz., Šp. — V. = vrátnice, porta, vena portarum. Nz. lk. — V., Brod, ves u Budějovic. PL. — V. kamenná, ves zaniklá u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 944.