ČtyřiČtyři, pro všecky tři rody. Vier. Sklo- ňuje se takto: čtyři, čtyř (zastr. také čtř, Mkl.), čtyřem, čtyři, v čtyřech, čtyřmi. Ně- kteří spisovatelé jako i mluva obecná uží- vají kromě nominativu muž. živých bytostí ve všech pádech místo ř tvrdého r: čtyry stromy (ženy, slova); se čtyrmi pannami. V nom. při mužských jménech životných dloužívá se i v í: čtyří synové. Kz., Jir. Čtyří hadi, hadové, dubové, muži, hosté atd.; ale čtyři ryby, kosti, ženy, slova, pole, te- lata, duby, meče. Živá mluva lidu skutečně tak vyslovuje cítíc velmi jemně rozdíl v plu- ralu mezi nominativem masc. s jedné a mezi akkus. masc. nom. fem. a neutr. s druhé strany. Sklánějíť se číslovky tři a čtyři dle i-ových kmenův, při nichž masc, vyvinula v pl. nom. zvláštní koncovku, totiž ie, zta- žené í: čtyrie, třie. Jest pak záhodno, aby- chom v písmě neničili tohoto rozdílu sprá- vného, jaký dosud činí lid mezi pl. nom. a mezi akkus., jehož neživotná masc. užívají místo nominativu, pročež u nich přívlastek i přísudek musí státi též v akkus. (=nom., akkus. pl. fem.): silné duby, duby jsou silny; to jsou krásné tulipány, ale: vy jste praví tulipáni. Prk. V obec. mluvě všude š m. č a v genitivu: štyrech, instr. štyrma, — Č. (četyrije), skr. katvar, řec. réttatc goth. fidvor, lat. quatuor. Schl., Fk. 436. O odvo- zení vz Šf. Mus. 1848. I. str. 235. — Před Čtyřmi nedělmi. Jeden ze čtyř. Po čtyřech. D. Někdy i kůň na čtyřech nohách se po- klesne. V. Čtyry oči více vidí než dvě. V. Všecky čtyry roztáhnouti (padnouti jak dlouhý tak Široký). D. Spí na všecky čtyři boky (tvrdo). Mezi čtyři zdi někoho za- mknouti (do vězení). L. Čtyř prstů šířka. Jg.
