Umělý
Umělý = umějící, vědomý, učený, znalý, zběhlý, zkušený, kundig, wissend, erfahren, verständig, bewandert. U. lékař, řemeslník, V., střelec, Troj., řečník. D. Nad člověka neumělého a doma váleného nic nemůže býti horšího. Pref. IV. U. vyšívač, Kunst- sticker. Dch. — v čem: v právích, V., J. tr., Troj. 150., v svobodném umění. V. Písař nejvyšší nemá býti pán urozený, ale člověk obecný dobře zachovalý a k tomu v tom dobře umělý. O. z D. U. v plování. Ler. U. v zákoně, Bl., v boji. Hus III. 39. — čeho: všeho učení svobodného, Troj., zákona. Veleš., Hus II. 57., 330. — k čemu. Troj. Otče umělý k vystřežení, otče vždy hotový k uslyšení. Hus I. 318. — Ú. = uměle dělaný, řemeslný, strojený, künstlich, kunstreich. Ros. Umělá vína (u Římanů, vz Vlšk. 212. ). Tyto hraničníky byly u-lé buď přirozené. Ddk. IV. 140. U. pomoc, Ja. spisové, Scip. bezž., prostředky, silnice. Us. U. báseň, epos, zahradnictví, tkadlcovství, Kunst-. Brs. 2. vyd. 249. U. pořádek. Nz. U. řiť, anus artificialis, Nz. lk., cihelna, ko- želužství, usně, hnojivo, pěstování, píce, Šp., mramor, květiny, nábytek, práni, chov lososů, průmysl, zuby, kámen mlýnský, mlýn; Ten pes umí mnohé umělé kousky. Dch. U. chrup, künstliches Gebiss. Dch. U. balvany, künstliche Blöcke. Zpr. arch. XI. 17. U. krása = líčená, strojená. Cf. Jako zora po jutře sě sěje, kehdy nad mrkavy šumy vznide: tako sě dci Kublajeva cháma rozenú i strojnú krású sieše. Rkk. 46. Umě- lou krásou se stkvíti mají tedy mnozí ne- právě za chybnou frasi. — Pozn. Od umělce pocházející jest spíše: umělecký: umělecká práce, umělecký výraz, umělecká výstava a p. Brs. ib.