Určení
Určení, n. = ustanovení, uložení, die Bestimmung, Festsetzung, Ansetzung. D. Podlé u. božského život vésti. Berg. U. sebe samého. Ssav. U. dusíku, die Stickstoff- bestimmung. Nz. U. času. Nz. U. třísloviny, Tanninbestimmung, kyseliny sírové, vápna. Šp. Vykladá jim o u. svém; Text dí jenom o některých bez místnějšího u.; Předčasové (odvěké) u. Sš. L. 46., 175., II. 13. (Hý. ). — U. příslovkové, které udává věci mimo obsah děje slovesného, tedy okolnosti, za kterých se děj slovesný vyslovený sbíhá, die Ad- verbialbestimmung. Gb. v List. filol. II. 126. Vz Příslovečný. — U., na Slov. urečení = uhranutí, das Beschreien. Žehnánie ženské na u. Aqu.