Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:1191


    Význam
    Význam, u, m., die Bedeutung, der Aus- druck. V. slova. Us. Všechno má svůj v. D. Sbírka řemeslných významů (lépe: slov). Krok. Učiti se latinským významům chybně m,: slovům. Brs. 265. Věc velikého v-mu. V. vlastní, nevlastní, Nz., omezující, ein li- mitativer Ausdruck. Brt. S. 52. Významu prostý = nepatrný, bedeutungslos; Ten skutek má do sebe veliký v. Dch. Dítě si posud neosvojilo mluvy spisovné tolik, aby úplně mohlo se obejíti bez významů ná- řečných. Bayer. Událosť ta nemá žádného v-mu, ist bedeutungslos; Literarní v. bás- níka. Us. V. či smysl algebraických veličin. Šim. 9. Události přicházejí tak rychle za sebou, že jen ve vzájemné souvislosti mohou dosíci pravého významu. Ddk. IV. 110. Ro- zeznáváním stanovíme nějakého slova roz- ličné významy. Vyrážíme-li věc neb její vlastnosť nebo činnosť tím slovem, které jí obecně náleží, pravíme, že užíváme slova toho u významu vlastním. Označujeme-li nějakou věc jménem jiné věci proto, že jest jí buď dle tvaru aneb dle některých částek podobna, tehdy užíváme slova toho u v-mu vedlejším. Vedlejších významův užívá se, kde řeč vlastními nevystačuje aneb když věc rázněji vysloviti chceme. Přenášíme-li konečně jméno některé věci na jinou bud smyslnou neb nadsmyslnou proto, že svou vnitřní povahou neb vlastností anebo čin- ností nějakou s ní se shoduje, říkáme, že užíváme slova toho u významu obrazném. Obrazných významů se užívá, abychom věci nadsmyslné představili smyslně anebo smy- slné živěji označili. Bb. Nav. 81. V. literarní (básníka); Složka z jednoty organické sama o sobě není jsoucnosti schopna a dochází svého významu právě v oné výlučné jed- notě; Rozdíl u v-mech jediného slova. Mus. 1880. 277., 427., 431. (Pdl. ). Apoštol zve se sluhou ve vyšším významu; Slovo to po- stupem času širšího významu došlo; Anebo-li jiný v. slovu tomu podložiti třeba; V. čeho ztužiti; Slovo nenáviděti má tedy v. od- jemný a záporný, nevšak kladný; Částice a má v. vykládací; Béře se to slovo v plném významu svém; druhdy ačkoli zřídka slovo apoštol v odvodném v-mu se béře o těch...; Podsunují někteří slovu radím jiný význam; Ovšem pak s účelným významem tím se i v. časový spojuje; Podlé toho nemá zákon jen mezitímní v.; Jiní vykladatelé dorývají na jiný v.; Někteří zúžují v. výroku toho; Ale ovšem se mravným v-mem slova život spolu blažený a věčný co následek prvního slyší; V. vrodilý; Vrozený v. slova; Což přirodilému v-mu slova řeckého se příčí; Jakby tomu povšechnému v-mu rozuměti měli; Plně cítě v. jména toho; Dále vyklá- dači ti v-my slov jsou a přišli zaostřují; V. slova přírodný a nadpřírodný; V. výkonu toho Pán dílem hned otevřel slovy po umytí pronešenými; Že v tom úkonu se v. tají, jejž brzo poznati má; Nebéře se tedy slovo svět ve mravném významu; Slova ta dosa- hují hlubokého v-mu; Chceme-li obrátiti mysl k duchovnímu významu těch událostí; Slovo jak dvojí v. řine; Kořenný v. slova Galilea; Což ku sličnému v-mu sloužilo; Béře se pak tu ve v-mu místném, ne však časovém; Patrně slovo nyní logický, nikoli časový v. sebou obnáší; Kde spojitosť sama toho významu vymáhá; Skutkem jemu (Pe- trovi) v. onoho vidění otevřen byl; O v-mu tom nesnadí se vykladači; V předpisech a úchvalách vezdy jenom v-mové určití a po- všechně známí přicházeti mohou; Avšak to proti přirozenému slova toho v-mu a ne- právě pravili; Slovo to i ten v. sebou nese; V. výroku hnísti; Béře slovo to ve v-mu samosobném. Sš. I. 19., 24., 48., 58., 100., 139., II. 6., 11., 41., 47., 84., 94., 99., 133., 162., J. 36., 171., 180., 204., 276., 284., 295., 299., Sk. 11., 35., 40., 121., 124., 138., 182., L. 5., 102., 177. (Hý. ). Význam míti, někdy lépe: Toto slovo znamená; Tento muž jest velmi na slovo vzat, má platnosť; To jest veliké váhy, důležitosti a p. Vz Brs. 2. vyd. 84.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011