Vazba
Vazba, y, f. — vázání, das Binden, Heften, die Bindung, Heftung. V. V. na vinici V., keře vinného. KP. V. 160. V. knih, slov. S. N. Vazba (slov) přímá, nepřímá, po smyslu (ad intellectum, v. axa óvveůiv); v. změtená, výšin z v-by (protisled, anakoluth); bez- sponečná vazba vět; v. pomocí příčestí (pře- chodníku), s příčestím (s přechodníkem). Nz. Vazba příkrá jest a nepřichází v starém zá- koně; V. či konstrukce otazně se nese až do slov...; Připustíme-li vazbu slov tu; V. ta nucena jest; Ale bližší a tudy míst- nější v. jest se slovem; My dáváme předek vazbě té; Ještě na vazbu slov pohleděti musíme; V. se vede částicí zajisté; Leč v. žádné vážnosti a žádného základu nemá; První vazba předkuje; Vynechání to kritici pro ulehčení v-by stálým býti praví; Pro zniknutí obtížně vazby nejednoho prostředku se podjali; V. ta přesaditá a lomitá odpo- vídá citu a dojmu; Leč ta vazba zhola ne- jista jest; Čímž bezpotřebně celou v-bu ná- ramně tvrdou činí; Leč v. ta nemnoho po- dobenství v sobě chová; Leč v. (slov) ta příkrá, bezpříkladná a téměř nemožná jest; Tato v. jest osvědčenější; Buď již k této aneb ku předešlé vazbě slov se připojíme; Tak nyní obyčejně vazba se urovnává; V. prvá jest průvodnější; V. větami vkladenými se přetíná; V. plynutá; Převráceni vazby (jinovaznosť či hypollage); Slovíčkem jsem nejlépe kusá a komolá v. se doplňuje; Pavel opět ujímá v-bu na počátku kapitoli opu- štěnou: Tudy my se poslednější vazby dr- žíme; Ale prvá v. jest obyčejnější a dolič- nější; Jiní jinou v-bou svazují úžeji slova věku plnosti; Bývá pak spojováno skrze vazbu nápomocnou či přisluhovanou; V. ta předčí před tou, podle nížto... V. první předkuje, nejvíce k souvislosti přiléhajíc; V. taková (slov) jenom ve veliké vášni se děje; Obměnou vazby dí dále od záporu ku kladu přecházeje; Tu dvojí v. možna jest; Jako údové jednoho těla spojeni budou vazbou jednotlivou; Pavel obhrnut myšlén- kami v-bu proměnil; V. ta na první pohled velmi vhodnou se býti vidí a přirozeně plyne; Apoštol vazbu přestavuje a obracuje; V. myšlének těch s předešlými nad míru za- drhlá a sukovitá jest; Lehčejší a plynutější je však v. řeckého textu; Stručnosť a slav- nosť v-by verše toho; Řecký text má pří- trudnější v-bu, pro jejížto oplynutění a ula- hození právě ona slova přidána byla. Sš. L. 24., 113., J. 15., 18., 50., 77., Sk. 34., 64., 128., 129., 149., 159., 265., 269., 272., II. 19., 20., 48., 92., 94., 96., 102., 106., 108., 111., 117., 118., 122., 134., 143., 208., I. 23., 39., 66., 104., 149., 168., Mr. 31. (Hý. ). Krása očím pastva a duši v-ba. Prov. Hš. Pevnou v-bou něco opatřiti. Šp. V. neosobná ve skladbě. Vz Trpný. Duše v-by těla vyzula jsoucí Bohu nežli lidem bližší. Koll. I. 201. V. = co vázáno jest ku př. v. snopů, das Gebünde; svazek, der Bund, die Verbindung. Mají, dělají malou v-bu. Us. Obilí ve v-bě (ve snopech). Ros. Víno pod v-bou (v sudech pod obručemi). Ros. Velká, malá v-ba (ve- liké, malé snopy). Hrp. V. nás pojí k vlasti. Dch. V. mezi mužem a ženou nad jiné veš- keré mnohem útlejší, sstoupenější a těsnější jest. Sš. II. 136. Mě z v-by hřiecha vysvo- bodiv tajných věci přietelkyní ráčil učiniti. Hus III. 70. — V. zločince = svázání, vsa- zení do vězení n. žaláře, samo vězení, žalář, pouto, die Verhaftung, Haft, das Gefängniss. V. Do vazby dáti, uvrci, bráti, vzíti, vsa- diti; u v-bě držeti; z v-by propustiti. V. Z vazby vysvoboditi. Lom., V. Ve vazbě (v poutech). Ros Byl ve vazbě. Us. U v-ě seděti. Pr. kut. Vazbu zase zvdihnouti. Us. J. tr. Do bezpečné vazby někoho dáti, u vazbě někoho chovati. Us. Dch. V. tuhá, strenger, přitužená, verschärfter Arrest. Čsk. Být královnou ve v-bě hůře jest, než otrokem býť v mrzké služebnosti. Shakesp. (Tč. ). Přátelé jejich v městě učinivše pokřik, že prý vzati jsou do vazby; Dala zrádce za- tknouti a ve tvrdé vazbě držeti. Pal. Dj. V. 2. 128., IV. 1. 19. (Šd. ). Jaromír vyšel poz- ději z této v-by; Svatopluk vrátil se z v-by od krále; V. jeho trvala déle dvou měsíců; Kdežto ztrávil skoro tři léta ve vazbě; Na Vyšehradě do vazby vsazen byl. Ddk. II. 77., 396., 397., 424., III. 25. (Tč. ). Má dvě neděle v panské vazbě seděti u věži. Arch. III. 312. Kdožby koho do vězení vzal u vazbu Ib. V. 515. Kázeň a vazbu panskú trpěti má. Vš. Jir. 425. Do v-by koho při- praviti. Klat. Hroziti komu v-bou. Koc. V-by zločinci naplněné. Plk. V. samotná (samo- vězenství, die Einzelnhaft). J. tr. Někoho ve vazbě pro vraždu držeti. Er. Jak by měl vězně vazbou držeti. 1552. Nách. V-by koho zprostiti, v-by prostu býti. Us. V. vyšetřo- vací. Vz Zjištěný, Vězení. Us. Ve v-bě vyše- třovací býti, se nacházející, strč.: vězením zjištěný. Rk. — V. = zajetí, die Gefangen- schaft. Býti ve vazbě něčí. Troj. Ta choť do Babylona jata byla, ale od krále Cyra od té vazby vysvobozena. Hus III. 5. — V. k jmeninám = vázané, das Angebinde. Us. Měštky Alžbětě přivezenou vazbu darovali. Bck. II. 2. 207. — V. v lovectví = tenata na koroptve, sít na ryby, das Netz. S. N. Nevody a jiné v-by ať se vyperou. V. Pták, jenž se s v-by s osidlem utrhne. Boč. Velká zlodějstva v rybnících se dějí a to měchy, vršemi, nevody, saky, síťmy neb jinými v-mi a přípravami. Arch. IV. 497. — V. v stavi- telství = spojení trámů, die Zusammenzap- fung, Verklammerung, der Werksatz, das Kreuzband. V. v hřebeně u domu. V. V. křížem, na kříž; v. (krov) plná, střídmá (leer). Nz. V. = stolice, krov, kryt, vz Sto- lice, Tesař. V. střechy. Šp. V. kamene, dřeva. Vz KP. I. 203., 207. V. = souhrn všech trámů, které činí střechu. Vz Střecha. Kch. Tesaři nejsou s vazbou ještě hotovi. Us. Šd. V. příčná, das Querband. Nz. V. u zed- níků taková, že kamenem n. cihlami horní vrstvy kryjí se vždy vrstvy dolejší. KP. Už táhne v-bu, legt den Dachstuhl. Us. Šd. V. = kaberna, bašta, barbora (v rybn. ), der Zapfenkasten. V. = spojka na tření, die Frik- tionsrolle. Šp.