Východ
Východ, u, m. = vychození, vyjití, das Heraus-, Hinausgehen, der Ausgang. V. zboží, der Waarenaustritt. Šp. V. na koni, na voze. Bern. V. střev zadkem. Lék. kn. — V. = místo, kudy se vychází, der Ausgang,Ausweg, die Oeffnung. V. žaludka n. dno.Krok. Kde tesař nechal v. Us. Dch. Jdětena v-dy cest. Hus II. 379. V. = otvor jezev-čího a liščího brlohu, šp. V. u divadelřím. a řeckých. Vz Vlšk. 31. K v-dům sedostati. Dch. — V. = konec, das Ende, derAusgang. Nervy a v-dy jejich. V. V. slov.Us. Přídavné jméno trojího východu, lépe:zakončení. Km. IX. 227. — V. = záchod,Pulk., stolice, der Abtritt, der Stuhl. L. — V. = vzchod, der Aufgang. V. slunce, mě- síce, hvězd. V., Kom. Slunce s svým v-dem nemešká. BR. II. 38. b. — V. = strana nebe a země, kde slunce vychází, vzchod, der Ost, Orient, Aufgang, Morgen. Od východu slunce až na západ. V. Hora táhne se k v-du. D. V. hoří, západ hasí (ranní červánky jasno, ve- černí déšť znamenají). Us. Tři králové od v-u. Brt. P. 189. Před sluncem východem (m.: slunce). Us. Štěpán všechen v. proti říši německé do zbraně svolá. Ddk. II. 96. Půj (půjč) ty mně, má milá, bílého šátečka, ať sa já zakryju od východ slunečka; Od vychodu k západu hore zelenají Sš. P. 337., 766. S východem slunce hnuli jsme se z pří- stavu. Brt. S. 15. Dostal sa už potom aj k tomu slncu. Keď k nemu prichádzal, bolo priam na východe. Dbš. Pov. VII. 28. Tak Chalifovia stlali púť Izlamu, keď meč a oheň východom nosili. Sldk. 145. Mudrci přijeli od v-du slunce. BR. II. 9.