Shon
Shon, u, m., shánění, honění, das Ge- laufe, Rennen, die Jagd. To tam byl včera s. Ros. Co jest to za s. na tržišti? Sych. Jest mezi nimi s. (shánění po sobě). Kom. Jest s. o to zboží, hat reissenden Absatz. Č. Pouličný s., der Gassenauflauf, veselý, fröhliches Getriebe. Dch. I povstal shon lidu. Sš. Sk. 249. — S., sběh lidí podda- ných ve žních na pole vrchnosti, aby rychle sklidili obilí (in messi, quae dicitur shon). V listině broumovské. Mš. exc. — S. = lov, die Jagd. S. udělati. V. Dal shonku dělati s tenaty svými na gruntech mých. Půh. 1522. S. násilný, das Zwangtreiben, poslední shon při zataženém lovu, jímž se dostane zvěř do malého prostoru, odkud se potom do výtahu žene. Šp. — Bck. II. 303. Na shony loviti (na opak: na podsedky). Us.