Vliv
Vliv, u, m., šp. prý m.: působení, úči- nek, přičinění, moc a p., der Einfluss. V. míti na něco šp. prý m.: působiti v něco. Jaký v. ta věc má, šp. prý m.: jaký úči- nek má, jak působí. V., slovo prý nečeské m.: působiti v něco, přičiniti k něčemu. Tak povídají rozliční brusiči. Ale slovo vliv jest téhož kmene s dobrým slovem vlévání (vz toto) a dobře tvořeno, tedy můžeme i slova vliv dobře užívati, ovšem i ostatních slov a obratů nahoře uvedených. Slova vliv, vplyv a průziv jsou dobře tvo- řena. Jejich kořeny jsou: li(-jati), ply(-ti), zi(-jati, inf. zějati ve strb. a fontibus anti- quioribus alienus est. Mkl. Lex. ). Při tvo- ření subst. od těchto kořenův otevřených příponou í> zamezen hiat hláskou v (srov. (zabí-v-ati a zabí-j-eti m. -ati) jako v strb. izlivb, přilivb, slovin. liv, zaliv, doliv, naliv, počiv, nbulh. zaliv, mlrus. załyv, rus. zalivb, izvivB (koř. vi), počivB., adj. čivB, čes. zá- liv, příliv, odliv, doliv, doliv-ka; strbulh. pokryvb, nbulh. pokriv-B = čes. pokrývka, rus. podmyvb, naplyvB., proryvb, pol. na- płyv, vpłyv, hluž. kryv. Prk. V. okolí, púdy, vodstva, výšky. Stč. V. přítažnosti sluneční a měsíční, místní či lokalní. Stč. Zmp. 90., 543. Podléhati něčímu vlivu; vlivu nabývati. Mus. 1880. 263., 476. Vliv jeviti v něco, na něco. Nz. Cf. Brs. 2. vyd. 257. Měl veliký vliv (na něm se vše otvíralo a zavíralo. Prov. ). Pk. Za příkla- dem a vlivem německým rozdílové stavů již tehdáž ve vlasti naší určiti byli. Pal. Rdh. III. 103. Uhry zůstávaly prázdnými všeho cizího vlivu, mohouce tudíž vedlé přirození svého se zvelebovati; Jediné vli- vem Ekharda stalo se, že při biskupství se zachoval; Jaromír nedosáhl nikdy více moci a vlivu a zemřel úkladnou smrtí r. 1038. Ddk. II. 59., 61., 77. (140., 256., 261., 285., 466., IV. 79., 98., 187., 188. ). Leč onen list byl beze hlubšího vlivu; Jiní vyklá- dají ta slova o vniterném vlivu; Veškeren v. Pavlův při spisování evangelia Lukova byl prostředečný; Saduceové vlivem svo- jím ve vyšších kruzích nemálo mocni byli; Blastus tento jistě nějaký v. měl u krále; Muži ti nemalý na církev v. vyvírali. Sš. I. 155., II. 31., L. 3., 45., 146., Sk. 184. (Hý. ).