Vlákno
Vlákno (vlek. Bž 228), vlakénko, a, vlakence, e, n., vlakenečko, a, n. = vše, co se nitmi táhne, vláčka, příze, das Garn, Gespinnst. Zvl. nepředená niť konopná, lněná, lýčko tenké na stromích a co tomu podobného, das Flachskorn, ungesponnener Faden, Fasern, das Gewebe, Gespinnst, wo- raus die Pflanzen bestehen. V. = onen tvar hmot, při němž délka značně předčí tloušťku a kdež na příč velmi jest ohebné, podél dosti mocně vzdoruje přetržení. Zvířecí látky jsou nejvíce tvaru vláknitého, jako maso či svaly, nervy, kosti, a tak i rostliny z nej- větší části skládají se z vláken. S. N. V., libra, die Faser. V. vůbec díl tenký niťo- vitý z látky rostlinné. V. rostlinné či brza rostlinná, fibra vegetabilis, svazky cevné nebo lýkové, jež v rostlinách jednodělož- ných jsou vzdálenější, ale ve dvojděložných hlavně skládají dřevo a lýko; niti sklípaté, jež u hub dělají stélku nebo u plísňovitých celou rostlinu skládají. V. dřevní, dřevové, fibra ligneu, die Holzfaser, skládá se ze sklípků prodloužených, jinými, sklípky na- plněných. V. škrobovaté, vz Škrobovatina. V. šťávnaté, paraphysis, der Saftfaden, v. útlé, niti n. vlasu členatému podobné, kteréž u větším množství nachází se okolo ústrojú rozplemeňovacích a mezi nimi u mechův a jatrovek. Vz Rst. 514., 6., 187., 196. Cf. Kk. 82.., 84. V. nervové, prvotní, svalové, bavlněné, lněné. Vz Schd. II. 332., 330., 157., Nz. lk. Ten len jest tlustého vlákna. Us. Lepší na v. jest hlídký nežli slepý len. Zlob. V. vodní. Zpr. arch. IX. 19. V. dél- ková, obdélná, Längsfasern; v. paprskovité, die Radialfaser, jadrové, Kornfaser. Nz. lk. Tvoření, vazba., obal, splstění se (die Ver- filzung) vlákna; nenaskočené (ungeschwellt), příčné (Quer-), podélné (Längsfibrille), dře- vené (Holz-), usněné (Leder-), kožní (Haut. -). Šp. Prvotná vlákna čilek, die Primitivfasern der Nerven. Dch. V-a stružků, Reibelfasern. Šp. Vz S. N.