VodaVoda. Cf. Mkl. Etym. 393. a., MS. 314., Šfk. Ruk. 103., Kram. Slov., Rosc. 36., Krč. G. 68.—70., Rk. Sl., Mách. 10., 39., 40., 141., 168. V., mare, Ž, kl. 23. 2. (obyč.), aqua. Ib. V. tekúcie. Ž. wit. Rozbor vody (analysa), Šfk. Ruk. 104., synthesa vody, 104., 107. (ponderalná, volumová), fysické vlastnosti vody, 109., v. chemicky vázaná, 113., krystallová, 114., pramenitá, 124, při- rozená, 124., říčná, 127., mořská. 128. V. běhutá či tekoucí, bezbarvá, kapalná, prů- hledná, průzračná, studničná, tekutá. Us. V. křestní, křticí, křtitelná, kropicí, pože- hnaná, tříkrálová, žehnaná. Hnoj. O vodě a činnosti její skálotvorné. Krč. G. 7. nn Mechanické účinky dešťové a říčné vody. Ib. 38. Všeobecné účinky vody na zemi. 37. Činnosť vody říčné, 43., mořské, 51.—53. Chemické účinky mořské vody. 56. Che-mický rozbor mořské vody. 56. Účinkyvody skalami prosakující. 65. O vodě, o je-jím složení, její vlastnosti, přísady. Vz KP.V. 502. V. v pekařství, KP. V. 681., v my-dlářství. VI. 19. U každého stavidla složi-tého rozeznává se v. vrchní, t. j. výše le-žící
voda před stavidlem a v. spodní, t j.
voda za stavidlem na druhém konci jeho,jejíž hladina jest níže než předešlé. NA. IV.255. Co sem si nažala včéra, dneskaj, vše-cko mně žebrala v. česká. Val. Vck. Za-hnal mě až k vodě (do úzkých). Us. Svedlna ně vody mořské. Jir. Anth. Člun u vo-dách sě plazí. Alx. Však mě v. nesebere(nestane se mi nic zlého). Us Bkř. Na vodujíti = pro vodu. Mor. Kd. Vodu pije ža-bička. Brt. N. p. I. 287. Nepustiti někohok vodě (něco mu překaziti). Us. Je mi, jakovodě v koši (nevím, kam dříve). ČT. Tkč.Byl, jakoby ho do vody hodil, nejedl, ne-pil. U Rokyc. Fč. Nepochybuji, že jiným navodě psáti budu (marně). 1507. Wtr. Us.Rgl. Kěrak nemám plakat a smutná naříkato věneček svůj; spadnul mi do vody, dovody studenej, kdo mi půjdě pruň? Pís.slez. Šd.
Voda je sice doktorka bez diplomu ,ale více dokáže než všecky lékařské fa-kulty. Šml. Dyť v. není kmotřenka (říkají,když kdo ze skromnosti odmítá čistý ruč-ník, talíř a p.). Obz. Začátek vody konecchleba (říkají mlynáři, když při velké voděmlíti nemohou). Us. Kšť. Kdo chce čistouvodu, jdi pro ni ku pramenu. A zbožie(jmění) jde (přibývá) jako z vody. Výb. I.173. Z jara korec vody — věrtel bláta; napodzim věrtel vody, korec bláta. Us. Kšť.Čistú vodu pán Bůh stvořil, by všem zdravízachoval. Pís. Šd. V. mladým, víno starým.Rr. MBš. Jez chléb a pij vodu, nepřijdešna chudobu. Obz. Měkká
voda tvrdý kámenhlodá. Slez. Šd. V. je dobrá hlavě; Blaho-slavená
voda, ta rozumu nekalí; Kudy v.jednou tekla, poteče opět. Bž. exc. V. ži-vota. Cf. KP. V. 394. Vodou tříkrálovoukropí ve staveních, aby tam nehořelo; Kdose myje vodou z měděnce, tomu prý lidénepřejí. Us. u Bydž. Kšť. — Hádanky.1. Když vody nemá vodu pije a když vodumá, víno pije (mlynář). Mor. Brt —2. Běžíto k potoku, od roka do roku, a vždyckydo předu a nikdy do zadu, pověz mi pro-roku, co je to? Brt. Dt. 153, Km. 1886.753. — 3. Jedno běží, druhé leží, třetí sena to dívá a nad tím hlavou kývá (
vodatekutá — kamení — vrba u vody). — 4.Jedno praví: běžme! druhé praví: ležme!A třetí: kývejme hlavama (
voda, kamení,šáší ve vodě). Brt. Dt. 156. — V. = loď.Sedla v Hamburku na vodu. Kv. 1889. č. 5.— V. = tekutina k vodě podobná. V. chlo-rová. Kk. Fys. 72., Schd. I. 294. Vodičkaz tabáku (v mokváčku). Rgl. — V. porodní.Vz Kžk. Por. 11., 49. — V., pl., n. = bahnitámísta. Půjdeme na
voda. U Hořic. Hk. — V. bílá = množství nepatrných měkkýšůva korýšů, jimiž se
voda až zbarvuje a ježjsou hlavní potravou velryb. Osv. 1886.