PlynPlyn, u, m., z koř. plu (plu-ji). Mk. Das Gas. P., každé těleso, které za okolností obyčejných jest ve skupenství vzdušném na rozdíl těch, která z tělesa obyčejně pevného neb kapalného se vyvíjejí a opět sama v kapa- linu neb pevné těleso přecházejí a páry slovou. P-ny, jež schlazováním neb stlačováním nebo obojím zároveň ve skupenství kapalné pře- vésti lze, slovou p. stažitelnými, ty pak, jichž nelze takto proměniti, stálými. P. světelný či svítiplyn, Leuchtg., jest p. jasným plame- nem hořící. Čistý p. světelný jest uhlovodík. P. báňský či bařinný jest též uhlovodík ale pouze s polovičkou uhlíku. P. třaskavý, Knallg., zapálen jsa náhle s velikým výbu- chem shoří (slove také buchavka). S. N. P. kamenouhelný, olejný. Vz Šfk. 105., 107., 106., 33., KP. II. 381., 382., 91. P. kychtový, rajský. KP. IV. 82., 437. Cf. Solid. IL 114. P. důlní, hořící, hřímací, zápalný. Hř., Bc. P.: vodík, fosforovodík (hoře činí bludičky), sirovodík, Bř., opojivý, opojný (Luftgas, Stickoxydul). Nz. Regulator (řidič) plynu; dynamika plynův (pneumatika). Nz. P. vy- víjeti, plynem osvětliti. Nz.
