UhlíUhlí, gt. uhlí (šp.: uhlího), uhlíčko, a, n. = mnoho uhlů, die Kohlen. Uhlí jsou nerosty vidu nekovového n. kovového, bez- tvarné (mimo tuhu), barvy hnědé n. černé, malé tvrdosti a hutnosti. Obsahuje více méně čistý uhlík. Jest původu rostlinného a nabylo dlouho trvajícím, tlením v zemi ny- nější podoby své. U. a) lesku nekovového: i 1. u. hnědé, obsahuje 55—75% uhlíku: a) dřevnaté n. lignit n. bitumen, ß) lasturové; 2. černé, má 75—90% uhlíku, ostatní % připadají na vodík, kyslík, dusík a zeminy; hoří pomalu a potřebuje silnějšího průvanu v kamnech. Černé u. a) smolné n. lesklé, ß) kukosové, y) břidličné, ď) sazové. Vrstvy u. nad sebou ležící bývají vrstvami jílu n. pískovce od sebe odděleny. K hnědému uhlí patří rašelina, (Torf): hmota houbovitá ze- mitá n. vláknitá, barvy hnědé n. černé; snadno hoří; skládá se z bahenných rostlin na polo zprachnivělých; má mocnosť 20—40 střevíců. — b) Kovově lesklé: 1. anthracit, černý jako železo, nesnadno se zapaluje a hoří slabým plamenem bez zápachu vydá- vaje silné teplo. Obsahuje 90—96% uhlíku, ostatní je vodík, kyslík a zeminy. — 2) Tuha (Graphit): šedá, lesklá, jemná, měkká, barví a píše černě. Obsahuje skoro úplně čistý uhlík; hoří jen v nejsilnějším ohni za prudkého průvanu vzduchu bez plamene a dýmu a vydává velmi silné horko. Tuha anglická, sibiřská, česká, bavorská. Cf. Bř. N. 232. —234. — U. kamenné n. černé jest buď lupenatě břidličné, buď vláknité, smolné, sazové. Bř. Uhlí mineralné, die Mineralkohle, fossile Kohle, kamenné n. černé, die Stein-, Schwarzkohle, žírné, die Fettkohle, fette Kohle, položírné, halbfette Kohle, kovářské, Schmiede-, spečné či spečivé, Back-, kok- sové, Koks-, Koak-, pěnivé, Sinter-, ply- nové, Gas-, kennelské či svíčné, Kannel-, Leucht-, plamenné. Flamm-, suché či chudé či antracitové, anthracitartige Stein-, chudo- plamenné (chudé s dlouhým plamenem), ma- gere Flamm-, parní (do parních kotlů), do- mácí (k domácímu topení), Hnus-, vápenné (k pálení vápna), Kalk-, cihelné n. cihlové (k pálení cihel), Ziegel-, lupkové, Schiefer-, smolné, Pech-, sazové, Russ-, mělné, Mulm-, mrtvé či mrtvina, taube K., hnědé, Braun-, smolnohnědé, Pechglanz-, obyčejné hnědé, gemeine Braun, zemité hnědé u., erdige Braun-, bituminöse Holzerde, dřevnaté, hol- zige Braun-, listové hnědé u. či listovatý lignit či dysodil, Papier-, Blätter-, těžné, Förder-, kusové, Stück-, Gross-, ohrabované (kostkové, ohrabky, kostky, střední u. ), Würfel-, Mittel-, kouskové (ořechové, osý- vané, kousky), Nuss-, Gries-, drobné, Klein-, Grus-, uhelný prach (měl, mour), Staub-, Kohlenstaub, prosývané, gesiebte K., pro- myté (promývané), gewaschene K., Wasch- kohle, shnětené (uhelné cihelky), Kohlen- ziegel. Hř. U. dehtové, Theer-, lisované, Press-, Dch., prašné (mour), Staub-, sirnaté, schwefelhaltig, rozpálené hnědo-uhlí živič- naté, bituminöse Braunkohle, rozmělněné, gepulverte K., Šp., z kostí (carbo ossium, spodium), Nz. lk., dřevěné, hašené, hou- bové, hrubé, jantarové, králové (dřevěné, okolo krále v milíři), kreslicí (kr. fran- couzské), Reiss-, krupičnaté, lehké, lipové, masové, měkké (z měkkého dříví), milířské, platinové, řeřavé, rostlinné, rýsovné, lípové, tiché (neveliký oheň z uhlí; na tichém u. něco rozpouštěti. Vys. ), tvrdé (z tvrdého dříví), v kusech, znenáhlé (= tiché), živé, živočišné, thierisch o. animalisch. Kh., Vys. U. míchané, Plätterkohle; pařezové, Stücker- kohle; rožďové, Grubenkohle. Techn. II. 398. Uhlé ohňovo. Ž. wit 17. 13 a j. U. krevné. Vz KP. IV. 677., KP. II. 345., III. 42., 43., 122., 126., 131. -133., Krč. 201., 494., 530., 833., 938., 953. U. buštěhradské, kladenské, litické, mirošovské, radnické, nýřanské, plynárnické (Retortenkohle). Po- hrabáč na u., Dch., nasypání, nahození, roz- klad, spotřeba, úspora, cena, prodej, sklad, skladiště, drahota, přikládání, nedostatek, zásoba, dovoz, práni, přebytek uhlí; vůz na u. (uhlák, uhelník), prádlo, lopata, kůlna na u. Šp. Pálení u. v jamách, die Gruben- verkohlung. Nz. U. k vyrábění plynu, die Gaskohle, smíšené, Förder-, žhavé, Gluth-, bohaté na kyz krychlený, schwefelkiesreiche K., ploché, břidličnaté, Schiefer-, plackové (placky), Platten-, chrupavkové, Knorpel-, kalové, Schlamm-; oheň, plyn, popel z ka- menného u.; pramen, zbytek, zkoušení uhlí; pekáč na u, der Kohlenkasten (bei der Gas- erzeugung); nádoba k vaření uhlím, Kohlen - kochgefäss. Šp. Wohlfeile, theure K., laciné, drahé u.; gekörnte K, zrnované uhlí: weiche K., měkké u.; grobe K., hrubé u.; harte K., tvrdé u.; glühende K., řeřavé u.; ge- glühte K., žíhané u.; wiederbelebte K., oži- vené u.; verschmierte K., zamazané u.; ausgegohrene K., vykvašené u.; frische K., čerstvé uhlí; die K. ist bereits in volle Flamme gekommen, u. již plným plamenem hoří; die K. verbrennt zu schnell, u. tuze rychle hoří; K. nachlegen, u. přikládati; unverbrannte K., nespálené u.; die K. gleich- mässig verstreuen, u. stejně rozhoditi, po- hoditi; viel unverbrannte K. wird ausge- schieden, mnoho nespáleného u. se oddělí; unverbrannte K. wird in den Rauchfang fort- gerissen, nespálené u. vlítne do komína. Sp. U. páliti; u. z dříví páliti; dříví na u. páliti; u. uhasiti. D. Tlící u. měchem roz- dmýchati. Sych. U. přikládati, prodávati; k u., na u. něco postaviti. Us. Hory na kamenné u. D. U. dobývati, kopati. Nz. Vz Ruda, Tavíř, S. N., Šfk. 41., Schd. II. 30. Nechť on hryze uhlí; Uč své děti uhlé hrýzti a mě mazancóm jiesti; Komu třeba uhlé, hledej v popele. Mus Bude-li kdo choditi na u. ohnivém a noh svých neopálí ? Hus I. 276. Ona uhlé a nětco železa drob- ného a brus prodala za puol kopy. NB. Tč. 202. Lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, žízní-li, dej mu píti; nebo to čině u. řeřavé shrneš na hlavu jeho. K Rím. 12. 20. (Přivedeš ho k poznání a k zardění). Dch. Sedí jako na uhlí; Jde přes to jako kohout přes uhlí (na lehko si to bere); Uhlí od kováře ku- povati. Bern. Z roštu do u. padnouti (Vz Prodělání); Cos pak pro u. přišel (že od nás tak pospícháš. Vz Spěch)? Č.
