VoskVosk (zastr. osk), u, voštěk, vošťku, ve- štíček, čku, m., lit. vaszkas, něm. das Wachs, lat. cera, Schl. Cf. Gb. Hl. 125., Bž. 44. — V. = dílo včel, v němž med chovají. V. Vz o něm v Šfk. 483.
Vosk bílý n. lipový, bí- lený, žlutý (nebílený, Jg. ), jarý, kordovský, litecký, malabarský, na láhve, panenský, parojkový, stromový, zelený, Kh., čínský, myrikový. Vz Šfk. 484., 499., Kk. 11. V. z
voskovníku, vz Rstp. 1415., S. N.
Vosk uherský na vousy. Us. V. japanský, pal- mový. Prm. V. č. 1. str. 3. V. myrthový; včelí, rostlinný. Ktk.
Vosk na vlasy. Dch. A to je
vosk, und das ist nichts? Vyhlíží jako
vosk (žlutý). Us. Dhn.
Vosk za měkka do formy líti se dá. Kom. Tři libry
vosku káže dáti Bohu a sobě vezme, aby prodal. Hus I. 445. Malířství na
vosku, Wachs- malerei. Ktk. Žlutý jako
vosk, bledý jako z
vosku. Barva
vosku. Obchodník s
voskem. Poskvrna od
vosku. Deska
voskem pota- žená. V. na střevíce, na boty. Včelař
vosk rozpouští. Kom.
Voskem vyobraziti. D. V. táhnouti; otisk ve
vosku; lis, cedidlo na
vosk. Šp. Z
vosku něco tvářiti, lípati (bos- sovati, bossiren). Nz. K matce boží platí
vosk (bojí se své ženy. Vz Manželství). Č. — V. pečetní nebo španělský, das Siegel- wachs, -lack, Petschierwachs. Vz Kk. 236. V. červený, černý, dámský, poštovní, hnědý, modrý, zelený, žlutý, zlatový. Vz S. N. (Pe- četní). Pečetní
vosk = látka pryskyřičnatá, která roztopena jsouc v tenkých vrstvách na věci se vkládá, aby pak pečeť nějaká do ní se vtiskla, S. N. Na
vosku roztopeném pečeť se vytlačí: jak zatvrdne, k vytlačení síla tvá nestačí. Mor. Tč. Při tomto listu kus
vosku vidíme, ale pečeť to nenie. NB. Tč. 167. On k ledačemus v. přitlačí (o leda- cos přisahá). Ros. — V. pozlacovací n. roz- palovací, das Glühwachs. Kh. — V. ka- menný, tuhý dehet, kamenné máslo, die Stein- butter. Krok. V. zemský, ozokerit. Vz KP. III. 147., Schd. III. 62. — V. palmový, das Palmenwachs. Rst. 41. — V. ušní, das Ohren- schmalz.