Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0835


    Vrstva, vrstevka
    Vrstva, vrstevka, y, f., vrstev, stve, f. Koř. vrd = růsti anebo vrt = vrátiti. Gb. Hl. 107. Cf. Ht. Sl. ml. 50. Na Mor. a ve Slez. brstva. Pk., Hý., Klš., Bkř. — V. = řad, pořad, die Schichte, Lage, das Lager, Flötz. Jg. V. = protažený pořad čeho- koli, ležící na povrchnosti druhého, lože, lůže. Vys. V. cihel, kamene. Hrk. Krajní v. tašek na střeše, die Saum-, Randschichte, vzdušná či vzduchová, die Luftschichte, po- kožková, Epidermisschichte, olejovitá, oel- artige Sch., kalená, Anschwöde-; hořejší v. louhu, tlustá, tenká v., kaše, Brei-, kaše řepové, Rübenbrei-, leštidla, Wichs-, kožná, Haut-, korová, Rinden-, v lisu, die Press-, rybího tuku, Thran-, rohová, Horn-, Šp.; v. nakrájených jablek, dolejší, střední, svrchní; přecházení, měna, stavba vrstev. Dch. V. ty- činková, die Stäbchenschichte, brdečková, Pupillarkörper, mezizrnová, die Zwischen- körnerschichte. Nz. lk. V. vzdušná, sněhu, fotosferická u slunce, výšková; v-vy mořské, říční, smíšené, stejnomístné či isotopické, různomístné či heterotopické; rozeznáváme rozličné tvářnosti těchto vrstev, jako na př. litoralní, pelagické atd. V-vy přímořské, sladkovodní, vegetační. Stč. Zmp. 253., 481., 196., 546., 691., 702., 814. V-vy neutralné. ZČ. I. 222. Podávají už na vrstvu (ve stodole). Us. Jda. Když obilí se žne srpem, jsou vrstvy, co se pokaždé z hrsti na pokladku položí (jednotlivé hrsti). Na této pokladce jsou jenom čtyry vrstvy a tam na té šest vrstev, die einzelnen Würfe im Schwaden. Mor. u Bzence. Šd. Z vrstvy na vrstvu ji klaď. Koll. I. 423. Dvě vrstvě rajských jabłek. Bj. Vrstvou, vrstvami něco klásti = řadvedlé řadu dělati n. řad na řad dávati. D.Obilí v stodole vrstvami se skládá, Us., povrstvách. Kom. Klaď maso do láku vrstvou,polože jalovcového chvoje a vrstvu masa.Boč. Klaď vrstvu olova na vrstvu vápna.Vys. — V. lidí. I rozložili (učeníci) veškerenlid po hromadách a řadách a v-vách podlépočtu. Sš. Mt. 209. Zakládali moc svou navrstvách národů nižších. Pal. Dj. V. 1. 4.Osoby vyšších vrstev společnosti. Dch. V.vrstvy národa, lidské společnosti, obyvatel-stva. Mus. 1882., 262., 267. — V. dřev, dasJahr, der Ring. Us. V. ve dřevách = léta,L., Šp. V. dřeňová, v. stélky lišejníkovéprostřední, die Markschichte. Rst. 202., 517.V. korová, korní, v. vněšná stélky lišejníkové,die Rindenschichte. Rst. 204., 517. V. krc-tečková, v. stélky lišejníkové podkorní, kre-tečky obsahující, die Brutzellenschichte. Rst.202., 517. V. lýková = lýko vrstvu zvláštnímezi tělem dřevovým a korou dělající, dieBastschichte. Rst. 59., 517. V. sklípkatá,díl kůry ze mnohých plástů sklípkovýchsložený. Rst. 70., 517. — V. vřeckonosná,v. čepele pleškové lišejníků vřecka obsahu-jící. Rst. 204., 517. — V. = rovnoběžnáusazenina hornin, die Schichte. V. hnědéhouhlí. Vys. Vrstvy hornin: souběžné, vodo-rovné, nakloněné, zprohýbané, skroucené,převrácené, spodní, hořejší. Vz Hora (prvo-hory atd. ), Bř. Hlava (či konec vrstvy, dasSchichtenende, Nz. ), mohutnosť, naklonění,přešinutí, spád, uložení, výchoz vrstev. VzSchd. II. 78. —81., KP. III. 45. V. proti-klonné (antiklinalní), souklonné (synklinalní),překocené, komárovské, benešovské, wer-fenské, seisské, kampilské, grödenské, vyš-šího rakouského vápence jakož i reiflingskéhodolomitu a vápence, lunzské, grossdornské,starhembergské, krössenské, partnašské, arl-berské, adnettské, hierlatrské, algäuské,grestenské, oberlamské, vilské, czorstynské,rogožnické, teplické, jizerské, bělohorské,chlumecké, březenské, rokycanské, perucké,rossfeldské, šrambašské, hohenemské, orlov-ské, šipkovské, jantarové, nummulitové,burgberské, kressenberské, kosinské, vicks-burské, jacksonské, claibornské, žatecké,eggenburgské, gaudenzdorfské, zagorské atd.Vz Krč. 9. 188., 189., 395., 489., 626., 627.,628., 632., 633., 640., 641., 643., 644., 683.,684., 686., 687., 689., 700., 701., 752., 738.,749., 743., 794., 796., 807., 809., 841., 844.,845., 847., 854., 907., 940., 947. Nerostné v.,Mineralschichten. Dch. Zacpaná i otevřenámísta v hořící vrstvě. Zlato kopaje velikouvrstvu jeho nalezl. Háj. — V. korná naledvinách, nervová, svalnatá (v těle). Ssav. —Vrstvou = pořadem, jedno po druhém, reih-weise. Aby se vrstvou regiment měnil ajednak muži jednak ženy jej držely. Kom. — V. = způsob, plémě, rod, die Gattung, der Schlag, das Gelichter. Jedné vrstvy lidé. Reš. — V. = versta, ruská míle.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011