MarnýMarný = daremný. Cf. Cikán, Dříví, Ječmínek, Kornár, Kůže, Mák, Oheň, Říčice, Sisyfův, Snop, Žabí, Žito. — v čem. Byl prorok marný v řeči a v skutcích. Anth. I. 80. — M-, márný = hubený, churavý, neduživý, slabý. Mor. Neor., Knrz., Brt. Mtc. 1878. 36., Mkl. Etym. 429. Včera jsem byl m. U Chroustova u Miletína. Tbnk. M. vysvědčení = špatné. Mor. Rgl. — M. = malý. Tu chytil svoju valašku, tie hlavy mu poodtínal a na m. kusy rozsekal. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 101. Us. u ČT. Tkč.
