SlehnoutiSlehnouti, hni, hna (ouc), hnul a hl, utí; sléhati, slíhati; sležeti, 3. pl. -ží, slež, že (íc), el, en, ení. — S. = polehnouti, sich niederlegen; dolů odněkud lehnouti, sich Herunterlegen; poroditi, do kouta přijíti, niederkommen, ín die Wochen kommen, kindein ; ztěhotniti, beschlafen; se = spolu slehnouti, směstnati, sich zusammenlegen, Raum haben; ssaditi se, tratiti se, ubývati, sieh senken. Jg. — abs. Slehl (lehl). Již týden, co slehla (porodila). Ros. — odkud kam: s postele na zem. Ros. — kým: synem, dvojčaty s. (je poroditi). Plác. — komu kdy. Žena mu včera, před týdnem, po posvícení atd. slehla. Us. — koho: ženu slehati (ztěhotniti). V. — k čemu: ku po- rodu s. Lk. — se. Hráz se slehla; slehl se dům. sníh (ssadil se). Us., Vys. — se kde, po kom. V jednom loži se slehli. Us. Co by se po něm voda slehla (nic o něm ne- slyšeti, kam se pojednou děl). Prov. Zmizel, jak by zem po r.ěm slehla. Kšá., Kf., Km. Po těch slovech zmizela, jakoby se byla země pod ní slehla. Us. Kd., Šd. Víno na dně se slehlo (ssadilo). Jád. Na kom se to slehlo (na koho se to svezlo)? U Chocerad. Vk. — se jak. Pořád že tolik a tolik tisíc, až naposledy slehlo se na třech (byly jen tři). U Chocerad. Vk. — se s kým: se že- nou (spáti s ní). Troj. — Gen. — se s kým kam. Mudrochův se obor za ní sbíhá a s ní spolu do mohyly slíhá. Sš. Bs. 202.