Trnka, trnečka
Trnka, trnečka, y, f. = ovoce kře pod jménem trn n. trní známého, die Schlehe. Jg., V., Kom. Trpké jako t. Us. Má oči jako trnky (černé). Jg., Rk. Měla sem včera sy- nečka, měl oči jako trnečka; dneska už ho nechco, slyšela sem něco, láli mo jeho ma- tička; Budu čekat na jiného, na takého jak su (sem) sama, čiprného jako lana, červe- ného jako růžička, co má oči jak trnečka; Dybys mně zaplatil (dukáty), jak na trnce trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek; Černé oči jako trnka, z tebe bude hospo- dyňka. Sš. P. 274., 325., 377., 611. Měla sem galánů jak na trne trnek, včil by sa mi zešel ledajaký synek. Sš. P. 235. Oči černé oči — jak černá trnečka: dala bych vás vařit na noc do hrnečka. Na noc do hrnečka — do vlažné vodičky, aby nešidily chudobné děvečky. Er. P. 160. Čierné oči, čierné, ako ta trnoučka, veť sa mi vrezaly do mojho srdečka. Koll. I. 72. Černé oči, černé, jako ta trnečka, jak ste sa vřezaly do mojho srdečka. Sš. P. 219. Jestli na podzim mnoho trnek, bude příštího roku mnoho žita. Er. P. 88. V trnky rok (= dávno). Mor. Brt., Km., Šd. Nebyl u nás v trnky rok. Tr. — T. = sám keř, na němž trnky rostou, trní černé, slivoň trn, prunus spinosa, der Schwarz-, Schlehendorn. V., Rstp. 477. Cf. Čl. Kv. 375., Kk. 253., FB. 101., Slb. 514., Schd. II. 308. Pod trnkú. BO. — T., na Mor. = švestka, místy karlata, die Pflaume, der Pflaumbaum. U Zábřehu, u Přerova, u Kroměříže, na Zlínsku, u Nové vsi atd. Kčk., Kd., Nl. Do humna (do za- hrady) běžela, trnky (Zwetschkenbaum) se chytila. Sš. P. 150. Vařím trnky (= švestky; ovoce). Sš. P. 549. Vz Švestka. — Trnky vařené = povidla. Mor. Brt., Sd., Nl., Kčr., Bka. Kde říkají povidlům trnky, tam říkají švestkám kadlátka. U Přer. a j. Kd. Buchty s trnkama. Sš. P. 682. — T. bílá = slíva, špendlíky. Na Valaš. Nl. Vz Vojtěch. — T., y, m. T. Ant. 1826. Jg. H. 1. 643. — T. Frant. 1804. Jg. H. 1. 643., Šb. H. 1. 300. — T. Jan, nar. 1797., spis. Jg. H. 1. 643. Cf. S. N.