VčeraVčera, na Mor. místy i včéra a včeraj (Brt. ), včíra (Háj. ), ve Slez. včeraj a vče- rajky (Šd. ), gestern, adv. Včera m. večera a to místo vBčera, kde b původní a zastu- puje; litev. vakar. Schl. Dle Prk. (ve Studii o dat. 16. ) jest v. lokal sg. jako doma; úpl- nější koncovka -âi uchovala se v mor. lo- kalu včeraj (Sš. P. 9. ), z ní pak vyvinulo se ai (?). Vz Doma. On v. v noci dlouho bděl. To se v. stalo. Kom. Ne v. jest před houserem běhal. Prov. Ode včera, ode včíra. Us. Jg. Pověz mi, synečku, kdes v. večír byl? Galanečko moja enom na pro- tivá; Včeras byla matičena (= matčina) a dneska juž se (jsi) moja žena. Sš. P. 310., 798. (Tč. ) Včera týden pohřeb měla. Brt. S. 23. To jsem řekl včera (v. jsem to při- sliboval, ale dnes už ne). Us. Dbvr. Mnozí sú dněs ve věčnosti, kteří žili včera. Us. Tč. Přiepis, kterýžs mi poslal, v. tepruv po obědě jest mi přinesen; V. v samý večer přijel jest služebník mój. Arch. II. 35., IV. 410. V. večer okolo dvou hodin na noc do Prahy jsem přijel. Žer. 1591. Včera a před vče- rajším dnem. Bj. Přišly, aby ohledaly hrob, to jako v. večer. Hus. II. 135.
