Vyhřešiti
Vyhřešiti, il, en, ení, ersündigen. — co. Co vyhřešil, nebude mu požehnáno. Č. — koho = vyláti, ausschelten. Na Slov. a na Mor., Tč., Brt. — komu. V-šil mu, co do něho vlezlo. Mor. Šd. Tatíček mu včerá velice vyhřešili. Mor. Šd.