ZatmítiZatmíti, tmím, tmi, tmě (íc), ěl (il, íl, vz doleji), ěn a ín, ění; zatmívati = tmavým učiniti, zatemniti, zastíniti, verfinstern, ver- dunkeln, finster machen; tajiti, krýti, oba- lovati, verheimlichen, vertuschen ; se = za- temniti se, tmavější barvu dostávati, dunkler werden; zamračiti se, sich verfinstern, finster werden. Jg. — V. — co: řeč = zatemniti. Ros. Z. něco = tajiti. Ros. — co, koho čím. On zakrývá, zatmívá někoho svou blízkostí. Jel. Zatměte se hvězdy mrákavú. BO. Novou stavbou někomu okna z. Mus. 1880. 492. — Byl. — se. Zatmívá se slunce, měsíc, povětří, V., Br., zrak očí, Kram., oko. Br. Třetina hvězd zatmila se jest. ZN. Slunce se zatmí, měsíc nedá světla svého a hvězdy s nebe budu padati (Mat. 27.). Hus II. 9. — kde. Již se tam zatmívá. Us. Zatmělo se v kase (vyprázdnila se). Us. Kšť. Najednou zatmělo se mi před očima, div jsem se ne- svalil. Us. Šd. Očepil ho, až se mu v očách zatmělo (udeřil ho po hlavě). Slez. Šd. Náhle sa mu oko v slzách zatmeje. Čjk. 69. — jak. Slunce proti obecnému běhu zatmilo se. Št. Kn. š. 10. Aby korbel rozum tvůj příliš nezatmíval. Drsk. Víno sílu dává údóm a tělo zahřívá, ale vtip ku pochope- nie velice zatmívá. Mor. Tč. Již zatmíli sú tak velmě pravdu Krista, že již kazatelé viece jmenují papeže než Krista. Hus II 10. — co komu. Zlořečená múdrosť tohoto světa zatemnila je mnohým pravú múdrosť. Št. N. 80. 27. — odkud. Zatmělo se mně ze všech stran, že mně šohajek můj nej- milejší odešel, nevím kam. Sš. P. 411. — kdy. Zatým sa zponenáhla už okolo 7. hod. zatmievalo. Lipa L 195. Včera se brzo za- tmělo. Us. — proč. Slunce znamenie již mělo, když se jest pro smrť Kristovu za- tmílo. Hus II. 9.
