Zdrhnouti
Zdrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zdrhati = sdrhnouti, drhna sraziti, smeknouti, abstrei- fen; stržiti, einstreichen, gewinnen; zadrh- nouti, schnüren, einengen; se = opiti se, sich Berauschen. — co. Zdrhl (stržil) on hezké peníze. Ros. Klasy zdrhovati (se sto- jatého obilí). Us. Šd. Odtiaľ, kde slávy našej kolíska, zdvihla kríž, zdrhla pohana. Sldk. 47. — co odkud: listí s ratolesti, D., s prutu, Čern., špínu s hrnce (smýti). Us. — co kam: v těsná pravidla (zadrh- nouti). Div. z ochot. — se. Hřmělo, až se okna zdrhaly. Na Ostrav. Tč. — co komu. Až se mu někdy hodí zdrhnout Němci kličku. Kká. Td. 227. — se z čeho = vymluviti, vykroutiti se, sich ausreden, herauswinden, durchhauen. To je takový člověk, ze všeho se zdrhne. Na mor. Val. Vck. — koho = vytlouci mu, durchprügeln. U Příbora na Mor. Mtl. — Z. = utéci, davonlaufen, schnell laufen, sich aus dem Staube machen. Mor. Vck., Kčr., Vck., Tč., Mtl. Zdrhnul, než sme přišli. Tč. Sdrhej (utíkej). Šd. Hle, jak zdrhá! Viděls? Ten zdrhal, tak se za ním prášilo! Zdrhl. Šd. Včera byli doma a dneska už zdrhli. Us. Šd. — kudy s čím. Zdrhali sme dolů grúněm s tabákem. Sš. P. 536.