Zbytek
Zbytek, tku, zbyteček, čku, m. = co zbývá, ostatek, der Rest, Uiberrest, das Uiber- bleibsel. Z. sukna, D., jídla. Aesop. Na všech rybnících ryby dobré a plodu dostatek, a každého roku téměř že nemálo zbytku se štikám a do stok vysýpati musí. Břez. 241. Z. za jinými, za někým či návratný, der Hereinrest. Nz. Z. účetní, der Rechnungsrest, Čsk., z. listů, der Blätterrest, z. popelový, der Aschenrückstand, petrolejový, der Petro- leumrückstand, prachu, dluhů, Schuldenrest, z. přenesený z předešlého účtu, anfänglicher Rest, hmot, Materialienrest; z. vydaný či na doplacenou, der Herausrest; zůstalý z., ver- bleibender Rest. Šp. Zbytky látek, Stoffreste; z. od jídla. Dch. Něčí tělesné zbytky (mrtvola). Lpř. J. Je to z., dám vám jej lacino. Us. Šd. Tak zůstaly z nich pouhé zbytky; Dal je obstoupiti a až na skrovný z. posekati; Slabé zbytky vojska; Zbytky toho máme v tak zvaném slavení.. . Ddk. II. 92., 407., III. 170., IV. 277. Jest to jakoby koleda ostatní, jejížto i z. se býti zdá. Sš. P. 721. To jsme utratili do několik zbytků (až na něk. zbytků). Pk. Kdo je od zbytků živ, netloustne. Němc. Ze z. (= poslední dítě). Us. Tč. Kdo jest na lidské zbytky živ, zbohatne-li, bude div. Prov. — Z. v počtech = rozdíl, licha, der Rest, die Differenz. Jg., Sedl. Číslo, jež děleno jsouc číslem a zůstaví b co zbytek. Nz. Číslo, které při dělení ostane nemohouc dále děleno býti, slove z, Šim. 42. — Z. = hojnosť, der Uiberfluss, die Fülle. V. Z. dříví, vína míti. D. Nevy- hazujte peněz, nemáte jich zbytkem (im Uiberfluss). Us. Šd. Nekterí zbytkem (aus Uiberfluss) milujú pokoj v samotnosti. Na Slov. Tč. Kdo má z. v jídle, v pití, nemá vždycky šťastné žití. Mor. Tč. — Z. = ne- mírnosť, přílišnosť, das Uibermass, das Zu- viel, die Uiberflüssigkeit. V. Ctnosť v pro- střední míře stoji: vada (nectnosť) jest tak v zbytku jak v nedostatku. Kom. Mnozí nynějšího věku, co k potřebě lidské od starých jest vymyšleno, k zbytku obracují. Vš. Jir. 68. Z. všadě je bláznivý, čo mnoho, to mnoho; Z. v stoloch (= v jídlech) vy- háňa velké statky z príbytku; Čokolvek je krem potreby, to už stojí v zbytku; Z. v řeči nikomu nesvědčí. Na Slov. Tč. Z. škodí, psotu plodí; Z. v jídle v pití nechti nikdy míti. Mor. Tč. — Z. = zbytečná věc, über- flüssige, unnöthige Sache. Ten člověk robí zbytek. Na Slov. — Z. = tabák, der Tabak. Šla žena mužovi pro chuť (sůl), pro rozum Nebo obyčaj (kořalku) a pro zbytek či zvyk (tabák). Na mor. Val. Vck. — Z. = les. Vz Sdl. Hrd. II. 73. — Z., místní jm. u Chromče. Mor. Pk.