ZeměZemě, ě,
zem, i, f., vz Hráze. Dle Brs.
země lépe než
zem.
Země skloňuje se podlé Bůže,
zem podlé Kosť. Z.,
zemlja, lit. žeme, zd.
zem. Schl. Gt. pl. strč.:
zém. Všech zeem. Dor. 24. Mých
zem. Alx. BM. 8. 28. Vz Listy filol. IX. 307. Na Ostrav.:
zemja. Tč. Na Slov, Ostrav. a ve Slez. také:
zema.
Země v instrum.
zemňou m.
zemí místy na Mor. Knrz.
Země vzorec novočes. a staročes. skloňování v Bž. 96. — Z. = koule
zemská, okruh
zemský, die Erde, Erdkugel. Vz S. N. Matka
země. V. Noc posula vsiu
zemiu Rkk.
Země se okolo sebe a okolo slunce obrací.
Země jest kulata. Us. Z. jest splo- štěná. Nz. Povrch z., die Erdoberfläche. Vz Dráha, Jádro, Kůra, Osa, Magnetičnosť, Obor, Pás, Povrch, Tělo, Teplota
země. Pět dílů
země: Europa, Asie, Afrika, Ame- rika, Australie. Plochy
země nad hladinu mořskou mnoho nevystupující: roviny, ní- žiny; plochy vysoko nad ní ležící a roz- sáhlé: vysočiny. Roviny pískem n. kame- ním pokryté bez všeho rostlinstva: pouště (písčité, kamenité, solné); ostrůvky zelené prameny zavlažené v poušti jsou: oasy; roviny daleké bez stromů a s jednotvárným rostlinstvem: stepi, v Němcích nazývají je Heiden, v Uhrách pusty, v Americe prérie. Pt. Vz více v S. N. X. 320.-330.
Země se otáčí sama o sebe, o svou osu, o svou vlastní osu, kolem osy, kolem své (vlastní) osy, na své ose, okolo sebe, okolo své osy; kula- tosť, okrouhlosť z., die Kugelgestalt der Erde; sploštěni, sploštělosť
země, die Ab- plattung, vz Povrch, Obsah, Hutnosť; Z. jest kulatá, má podobu kulatou, kulovitou, ku- lovatou, koulovitou; má tvar koule, koulo- vitý; podobá se kouli;
země je sploštěná, splosklá, připloštělá, má podobu, tvar koule sploštilé. Š. a Ž. Útvar
země, die Erdbil- dung. Sl. les. Domněnky o původu
země. Vz Krč. G. 7. Měsíc otáčí se okolo
země; Slunce dává naší
zemi teplo; Na
zemi jsou vrchy, údolí, řeky, moře, města atd. Exc. K
zemi, erdwärts. Dch. Kľaje a hreší, že až
zemi ťažko. Mt. S. 1. 90., Dbš Sl. pov. I. 241. Potĺka sa po svete, ako čoby ho ani
zem za syna nemala. Mt. S. I. 94
Zemo,
zemo dobra, aj ty nas živivaš, po smrti prikryvaš. Sš. P. 78. Kopec zo
zeme jest nametaný. Sl. let. VI. 78. De (kde) sirota plače, všady sa
zem trase, de slza odpadne, znamení ostane. Sl. spv. IV. 155. Skryj sa bárs do prostried
zeme, my ťa drápmi vy- hrabeme. Btt. Sp. 75. A byla tam papírová
zem a já jsem se propadl až sem. Pck. Ps. 99. Ze
země jsem na
zem přišel, na
zemi jsem rozum našel, po ní chodím jako pán, do ní budu zakopán. Mor. ps. Buďto je ráno aneb deň anebo mrak hustne večerný, buďto že černé po
zemách rozprostrela krídla: všetko mi jedno. Hol. 5. Tam v pro- striedku medzi troma čásťmi
zeme. Zátur. Vinš. I. 9. Všade je
zem božia (tedy lho- stejno, kde mne pochovají). Zátur. exc. Stvořitel nebe i
země. Št. Kn. š. 12.
Země jest máti každého, ktož jiej nepřeje, nejmám ho za šlechetného. Dal. 116. Moc jeho od moře až do moře a od potoku až do krajin okršlka
země. Hus III. 7. — Z. bez moře, suchá
země, pevná
země, pevnina, das Fest- land. Z. suchá, das Land. Nz. Aby ani na
zemi ani na vode nešťastie neprihodilo sa mu. Dbš. Obyč. 105. Pevnou
zemí a mořem, über Land u. Meer. Dch., Arch. II. 429. Z. daleko (vzdálená) od moře; po
zemi i po vodě pospíchati. V. Svrchek
země někudy jest bažinatý, někudy suchý. Kom. Po vodě i po
zemi zboží vyvážeti. Ml., Arch. IV. 469. — Z. naproti nebi, die Erde. Ty věci jsou tak daleko od sebe, jako nebe od
země. Lietala mi lastovienka, lietala, že sa ona neba,
zeme chytala (var.: týkala). Sl. spv. I. 24. Já sem té oslavil na
zemi. EOlom. Do nebe hledí a po
zemi chodí, snadno se uhodí. Prov. Do nebe křídel není a do
země cesta blízka. Té. J'mu bylo všecko známo v
zemi, v moři, v hvězdách tamo. Alx. Od
země do oblak. Rkk. — Z. = svrchek
země, die Erde, Erdfläche, Oberfläche der Erde, der Boden, Grund. Poraziti, hoditi na
zem ; udeřiti, mrštiti na
zem; na z. položiti; při samé
zemi; s
zemí srovnati (s prstí smásti); do
země schovati, zakopati, položiti, po- hřbiti, vložiti, pochovati, zahrabati; tělo
zemi navrátiti (umříti n. mrtvého pochovati); v
zemi se navrátiti (umříti); oči k
zemi sklopiti; do
země, k
zemi hleděti, patřiti. V. Na
zem něco vysypati. Us. Po
zemi se kotiti; na
zemiu se vrže (padne); v chladnú
zemiu pade; leže v chladnei
zemi; krev v syrú
zemiu teče; syrá
země krev pije; vyrazichu jako oheň z
země. Rkk. Na (holé) .
zemi spáti. Dch. Něčím o
zem dáti (za- vrhnouti, opustiti, nechati). V., Scip., Reš., Bl. 102. Při
zemi bydleti. Har. Raději bych se pod
zemí viděl, nežli se déle s vámi trápil. Sych. Vz Neštěstí. Už ho tady z. kryje (umřel). Us. Šest stop
země vyrovná boháče s chudým. Exc. Ja ti státi nemôžem, priľahla ma čierna
zem. Sl. spv. I. 22. K
zemi něco přitáhnouti; od
země, se
země vyzdvihnonti. Us.
Zem všecky pohltnula. Kram.
Země hnutí, třesení. Kom. Přáslo
země. Nz. Někoho holí k
zemi sraziti. Us. Dch. Slovenský národní tanec ,od
země' zvaný. Dch., Němc. VII. 187. Už je tři leta v
zemi (pochován); Už dávno hnije v
zemi. Us. Šd. Roste do
země (o starých lidech. Jde do hromádky. 0 dětech = málo roste). Us. Kšť. Bylo by ho ještě škoda v
zemi hníť. Us. Šd. Tmavý jako
zem. Slez. Šd. Nech propadnu se do
zemně, když to není pravda. Mor. Šd. Nech
zem prepadne sa podo mnou, ak čistú pravdu nehovorím. Slez. Šd. Tykl jsem se rukou
země. Slez. Šd. Ach těžká
zem tebe tlačí a já se trápím zde. Ps. slez. Šd. Kdo v zradu prepadne, zhltni ho
zem. Sl. ps. Na
zem! Nieder! Čsk. Div se
zem nevrazí (div se nepropadne). U Kr. Hrad. Kšť. Vlk se též tak olopal, až se po
zemi kúľal. Ps. slez. Šd. Kabelú (čepicú) o
zem prál (pral). Mor. Šd. Hledí do
země. Us. Šd. Na
zemu padnul. Na Ostrav. Tč. Začlo pršeť a
zema byla sražná. Slez. Šd. Má stará mamenka pod tú černú
zemú. Sl. ps. 126. Lužní káď v
zemi. Šp. Len raz do roka vtedy, keď sa
zem otvárala, bývalo jej dovolenô na tento svet vystúpiť. Syt. Táb. 24. Povera, že sa
zem každého roku raz otvorí, nalezá sa azdaj u všetkých Slovanov. Čas, kedy sa to stáva, kladú dakde na tri prvé dni jarnie, inde zase na veľký piatok, bielu sobotu a veľkonočniu nedeľu. (I na pašijovou či květnou neděli, když kněz čte pašije. Šd.). Chlpk., Syt, Táb. 27. V ľavo stojí pechota, akoby ju do
zeme vbil, pevne, Nepohnute. Klčk. Zb. III. 22. A ja som počula, že veru tiež na
zem ne- vyleje (že je pijan). Chlpk. Dram. I. 19. My budem v černej
zemi srovnaní. Jak sedliak tak i pán musia všetci v černej
zemi uhniti; Odmrštili do vody tohoto zlost- níka, túto potvoru, ktorá nebola hodná viac po
zemi chodiť; Mece se po
zemí ako had. Mt. S. I. 8., 62., 91. Hanba by ma o
zem hodila (bylo by mne Hanba). Zátur. Priat. IV. 108. Omladneš ako
zem z jari; Na do- line na súmraku, pod jedľami pri potoku až
zem hučí od skákania, až les šumí od dudania. Čjk. 21., 69. Odbíjajú od
zeme (tancujíce vyskakují do stropu); Do
zeme sa prepadnouti; Mať jim už dávno bola v
zemi; Podvihol šiarkana do hora a miknul ho o
zem, že sa len tak rozčapil. Dbš. Obyč. 30., Sl. pov. L 70., 475., 563. Moje krajovičky ze samej ocele, neuvízajte mně, oj, hlboko do
zeme, hlboko do
zeme, do mekkého blata; Nese (koníček hlavu) pri samej
zemi, nad samú
zemňú; Trikrát
zem obtúliť. Pck. Ps. 15., 57., 103. Bez rakúskej matky Terezie ako Irčan vyjdeš na psotu, čo
zem cudziu svojím radlom ryje a z nej nemá, len čo hrob ho kryje. Hdž. Rkp. Ešte si len na piaď od
zeme a už moc naničhodného o tebe vieme. Hdž. Šlb. 31. Sotva bol ale vätší od
zeme na piaď. Lipa I. 25. Jednoho dňa, bolo to v jaseni v ten čas, keď idú hadi do
zeme spat; Ležal na
zemi a díval sa po oblohe; Liala sa mladá krv po drobnej pažiti; mladá krv sa liala, čierna
zem ju pila a tá dobrá duša s telom sa lúčila; Po
zemi bežkala (běžela); Prevalil sa na
zem a po chvíli zaspal Č. Čt. I. 173., 262., 313., II. 478. Tak ona nim pere, ež se
zema chvěje; Dyby mi tak pán Bůh příl, jak mi lidé přejú, už bych dávno ležela pod tú černú
zemú; Ja, taks ty mně čaro- vala, až sa černá
zem pukala; Počuvaj, počuvaj, co to v
zemi hučí, esi zvony zvoní, lebo jabor pučí; Až já bodo ležet pod to
zemjó černó; Syneček se žení, tatíčka má. v
zemi; Měl gality do
země (až k
zemi dlouhé)?; Všecky panny tancuja, ene moja pod
zemju. Sš. P. 12., 53., 112., 304., 393., 603., 764, 778. Po valašsky od
zeme, kdo mi kozy zaženie; Každá má mamičku, moja v černej
zemi; Mať moja, mať moja pod tou čiernou
zemou, veď vy nic neviete, čo sa robí so mnou!; Škoda mojej žene v
zemi ležať; A ja chytím moju ženu; jak ju vláčím, tak ju vláčim za vlasy po
zemi; Kedy že to žitko zíde, čo na moju svadbu bude? Nezíde to tej jeseni, lebo je to v tvrdej
zemi, v tvrdej
zemi neoranej, len motyčkou pokopanej; A tam som sa tak opil, že bych sa i teraz na
zem potočil. Sl. spv. II. 52, 68., III. 83., IV. 130., 132., V. 179., VI. 226. Bale na černú
zem sa rozestrú; On sa tedaž kácá a na
zem dole údami buchne, jak by hrubý neb dub neb ohromná padnula sosňa. Hol. 97., 157. Lipy povädly, opŕchol list za listom na
zem smädnú. Sldk. Mart. 4. A stojac v kúte hneď dolu hľadí na perly ležiace
zemou. Sldk. 191. I našel Jana ševce ležíce za mrtvého a raněného na
zemie; Padne na
zemu. NB. Tč. 107., 108. O kladenie do desk a kupovánie zbožie na
zemi. Arch. V. 395. Buď nad
zemí neboli v
zemi. Půh. H. 108. Pozřela je
země. Anth. Jir. I. 3. v. 7. Navrátí se prach v
zemi svou. Hus III. 152. A byť o
zem se bíti, není se kam díti. Pk. Mají chléb černý jako
zem. Mor. a slez. Šd. Má nohy černé jako
zem. Šd. Má košili černou jako
zem (špinavou). Us. Šd. Svatý Juří
zemum (
zemou) búří, aby rostly kvítky pro ty malé dítky. Slez. Šd. Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi nima na
zem padne. Tč. exc. Mnoho té
země, z níž hrncové býti mohou, ale málo té, z níž zlato berou. Pk. O Dzúre bude tráva rásť, čo by si ju hámrikom pral do
zeme (kdy bys ji i do
země zpět tloukl); Nemám si kde sadnúť. Odpověď: Napluj sa na
zem!; Padnem! Veť nepoletíš ďalej od
zeme!; Na
zemi, na kline ti je (nemůže-li někdo něco najíti); Dobre že tu
zem ne- hryzol od bolesti; Šiel na dolniu
zem s do- skami (= umřel); Keď sa mi už nevie tá
zem otvoriť (nářek sužovaného)! Na Slov. Zátur.
Zeme bude mu lehka (téžká. O mrtvém); Je v
zemi (umřel). Tkč. Před časem ho do
země sprovodili. Vz Umrlý. Lb. By sebou o
zem bil, s nic býti nemůže. Vz Nešťastný. Prov., Č. Kdo se hněvá, nech se o
zem buší (nech se válí). Kto sa hnevá, nech sa o
zem hodí. Mt. S. I. 126. Hrýzti
zemi (vz Smrť); Bradou
zemi rýti (vz Smrť); Mohl by se do
země vraziti (samými starostmi. Vz Péče.); Schne pod ním
země; Není hoden, že ho z. nosí; Nestojí za to, aby ho
zem nosila (Hnšk.); Kdo na
zemi sedí, pádu se nebojí; Co by se po něm z. (voda) slehla (vz Zmizení). Č. — Z. = prsť, hlína, povrchnosť
země rostliny rodící, die Erde, das Erdreich, Feld, der Acker, Grund, Boden. Vz S. N. Z., půda orná, ornice. EOlom.
Zemi krojiti (po prvé orati);
zemi vymítati, lopatou vyhazovati. V.
Zemi vzdělávati. D. Z. orná, Aqu., svrchní, dobrá, D., kyprá, Sych., úrodná, Har., tučná, mastná, výnosná, hrnčířská, Ros., vlhká, mokrá, Byl., kame- nečná, Alaunerde, Krok, klovatá, červená (červeníce). Us. Z. katechová. Kk. 121. Z. porculánová, valchářská, saracenská n. te- sařská ruda červená, kostní. Kh. Z mrtvá (mrť, mrtvina, celina, hluboká
země), hlino- vatá, tuhá, vazká, žlutá, jilovatina, slévavka, borovizna (černá), bělice, bělavka, živá (úrodná), Hubená, sypká, prchká, melná, prašnatá, smíšená, dřevnatina n. nátoň, čer- stva, výmol, nános, náplav, náplava; z. pro- hazovati, pěchovati; vrstva
země (
zemní); z. plodiny vydává. Šp. Z. valchářská na omak mastná (Walkererde) obsahuje kyse- linu křemičitou, vodu, kysličník hlinitý, hořečnatý, vápnatý a železitý. Nemá ani piaď (píď) vlastnej
zeme. Zátur. Vz
Zemina, Půda. Bř. Z. hořká, magnesia, die Talkerde, Bittererde. Nz. Z. pouhá (rein), úrodná, zkypřená (gelockert). Pta. Návoz
země; přikryti semeno
zemí. Sl. les. Mámy najatu
zem; Zoral mi pěkně tu
zem. Laš. na Mor. Brt. Černá
zema. Slez. Šd. Z. smíšená či kompostová, listová, drnová, vřesovitá. Dlj. 2. V jarně si mä pochovala, čiernou
zemou zasypala. Č. Čt. I. 294. Z., která se ku břehu nasadí, angespültes Erdreich. J. tr. Je to v mrcha
zemi, v planej
zemi, neoranej. Sl. ps. Šť. I. 49. Z. jako těsto (deštěm změkla). Us. Dch. Květ vedlé květu tlačí se tu ze
země. Km. 1883. 118. Ta
zema jest velmi dobrá;
Zem ho privalila, když písek kopali. Sl. let I. 281., IV. 159. Drobnou
zemou jamu vyplniti. Sldk. 151. Nezrobená spornej sama od seba úrody hojnosť
zem povydá. Hol. 366. Obilné zrno, když v
zemi padne. Št. K. š. 28. So
zemou by ho smiešal (ve zlosti). Slov. Zátur. Když pluh
zemi ryje, zima ještě žije. Pran. Tč. Když prší na Medharta, pohanka v
zemi hartá. Pran. u Vyzovic. Šd. Na rapavej
zemi sa chlieb rodí. Mt. S. I. 122. V čiernej
zemi sa chlieb rodí a na bielu psi serú. Poř. Zátur. I černá
země pěkné žitko rodí. Prov. Tč. Úrodná jest
země, kterou hospodář tluče. Prov. Bž. — Z. = vlasť, krajina, die Landschaft, das Land. V
zemi zrození (
zemané); vlasti své a
země statečně zastávati; mor v
zemi, po vší
zemi; z cizí
země; do cizí
země zaslati; z
země se vybrati; z
země utéci, vypo- věděti, vystrčiti; vypověděný z
země; za- slaný, zavedený do cizí
země; z. ležící k východu slunce. V.
Zemička, živ svoje plemä i ďalej z božej dobroty. Zátur. Vrahy našich
zemí; poplenichu vsě, čo v
zemi bieše. Rkk. V naší
zemi; v
zemi obyčejný;
zem lidu zbaviti; z. bezlidná, lidu prázdná, pustá; z. jest na mizině. D. Z. východní, západní, polední, půlnoční, Us., nepřátelská. Har. Ze
země vyhnati;
zemi dobře opravo- vati, popelem postaviti, v daň podrobiti;
země dobyti. Flav. Z. od vína, obilí hojná. Har. Z. dědičná, cizí (cizina). Us. Déšť po celé
zemi. Nz. Usedlý k
zemi, usedlost k
zemi; v
zemi rodilý; obvod
zemí říšských. J. tr. Z. česká, polská, uherská, rakouská atd., svatá, zaslíbená, slovanská, německá, nižní, dolní, Niederland, n. D. Zdejší z., tato z., das Inland. J. tr. Zde v naší
zemi, hierzulande. Dch. Z. hlavní, vedlejší, Lpř., mateřská, das Mutterland, Nz., Matúšova = Slovensko. Vz Pokr. Pot. 143. V
zemi ka- naanskej. Anth. I. 7. Z. hřěcká. Alx. (Anth. Jir. I. 3. v. 33.). Satira a ironie jsou mu neznámou
zemí. Šml. Národ, volnosť, česť a viera, za ne junák rád umiera; smelo víta deň krvavý, vie, že za nim slnko slávy! Keď i padne, padne v objem, objíme ho slovanská
zem; zavznie nad nim miesto zvonov pieseň voľných millionov! Btt., Syt. Táb. 366. Vaša
zem je plná úskokami. Zbr. Lžd. 75.
Zem rodná ni nevedno, jakou slasťou ťa upúta! aj pozabudnúť nám nikda nedá na sebe. Nescio, qua natale solum dulcedine cunctos adtrahit immemoresque nec sinit esse sni. Phld. IV. 269. Čechy, Morava a Slezsko jsou
země rakouské; V jednotlivých
zemích jsou na místě panov- níkově mistodržitelé. Us. (Bude) preklínať tu
zem, která ju nosí. Sl. ps. 71. Lásku k rodu, lásku k vlasti Boh sám v srdce vštepuje, ona
zeme, ľudí šťastí, jej sa duch môj venuje. Č. Čt. I. 221. Synku Tatry, synku matky Slávy! Pozri na Tatry! Na svoju kolísku, Had nimi nebo, pod nimi
zem nízku: tak ty vysoko stoj v kráľovstve ducha! Tak nízko podlosť bud ti pod no- hama; drž sa tých výšin oboma rukama; si člověk, nie červ, ani biedna mucha. Ib. II. 128. Kúpil si
zeme aj statek a hospo- dáril z pomocí božej, jako vedel najlepšie. Ib. II. 479. Teba nado všetko chcem, oj Slovensko, drahá
zem; Hej ty sňažný Balkán, Krkonoše, Ural, hej Slovan tu od vekov svoje
zeme oral; Miluj drahú vlasť nad všetky svety, krem vlasti nemáš drahšej
zeme. Ppk. 1. 37., 182., II. 146. Cizo
zemcům, kteří do
země přijati nejsou, nemůže léno podáváno býti. Žer. 344. Pánové
země mo- ravské. 1447. Exc. Tč.
Zem, ktorú v údel daly Slovänom nebesá, tá
zem hrobem každýmu vrahovi stane sä. Chlpk. Sp. 45.
Zem tá, na ktorú kročiť mieri tvoja noha, to je
zem naša, daná Slovänom od Boha. A
zem to požehnaná! Chvála Bohu z něba, máme pri vernej práci voždy svoj kus chľeba. Ib. 45. Ty
zem svätá, no poškvrnená ;
zem svobody, no zotročená;
zem života, no otrávená; ty
zem svetla, no tmou za- liatá; blahoslavená, no zakliata; kus raja v pekle zronený z neba: Slovensko moje, žiaľ mi je teba! Dr. Kuzmány.
Zemi po své libosti a vůli spravuje. Pal. Děj. III. 3. 113. Jel do cizích, velmi dalekých
zemí; Je se jemu
zemi páliti a hubiti. Výb. II. 40., 41. Všecka
země o něho (Rokyc.) k pa- peži psali. Bart. Já v
zemi nebyl; V prvním landfrydu a mírné
zemi; To učinil v mírné a pokojné
zemi. Půh. I. 361., II. 135., 292. Aké krásne je toto milé naše podtatranské Slovensko, miluj tú
zem svätú! Zátur. Nápr. 67. Túla sa od
zeme do
zeme ako Had po Bart?lome. Mt. S. I. 97. Jiná
zem jiný mrav. Dch. — Z. = ve světnici, v síni, v domě (z utlučené hlíny, z prken), podlaha, der Fussboden. Padlo mi to na
zem. Us. Ta
zem je jako bota (ušpiněná). Us. Dch. Dívka umývá
zem. Šd., Vck. Tětka už mají umytú
zem. Mor. a Slez. Šd. — Z.= venkov. Ani v městech, ani na
zemi. Vš. — Brikc. — Z. = po
zemkový statek nemovitý, das Landgut. Kdež biskup dvorem sedí na
zemi (krom Prahy na po
zemkovém statku), opět požeň jej komorníky jako
zemenína na
zemi. Kn. rožm. čl. 62. (V Korytě vsi) jest 21
zemí, ale něco jest rybníky zato- peno .. . Vaněk platí 1 kopu s
země (jedné). Arch. I. 353.