Zlato, zlatko, zlatečko
Zlato, zlatko, zlatečko, a, n. Z. = kov žlutý, drahocenný, velmi kujný a tažný, těžký, das Gold, aurum. Jg. Vz Šfk. 357. O dobývání zlata, vz Šfk. 361., Bř. N. 201.. 202., 203., Schd. II. 60., KP. IV. 236., Vlš. 99., 104., 294., 297., Šfk. Poč. 357., S. N. Z. nalezá se obyčejně v podobách plíšků, drátkův, zrnek, prášku, valounů; Z. kujné, tažné, žluté, velmi těžké, ryzí; Zlato tíží, barvou, leskem vyniká; Z. se stříbřem n. s mědí slévati; z. lučavkou královskou roz- pouštěti; z. ryžováním z písku říčného do- bývati. Vz Kov. Bř. Z. ryzí, čisté, Fein- gold, reines, gediegenes Gold, V., drobné (zlatý písek), nitkové, dvojnásobné, Dop- peltgold, strojené, künstliches Gold, Us., prosté, Zwischgold, Plk., rýžovní, Gold- flimmer, Goldflitter, D., krychlené, čisté a ryzí z.; jakosť zlata, Nz., Jg., bité (v plíšky rozkované k pozlacování dřeva, vazby kněh), potoční nebo rýžovní, dukátové, mincovní, věnečné či korunné (směs kovová držící v hřivně 18 karatů zlata a 6 karatů stříbra), Vys., k vyšívání. Šp. Z. třené, musivné. Techn., Cf. KP. IV. 180., 673., Šfk. 304., Šfk. Poč. 310. Z. kalifornské, listěné. Vz KP. IV. 247., 259., 156., 264. Zlata a stříbra uberkaufu král sobě pozuostavovati ráčí. Vz Zř. z. Jir. X. 20. Prut zlata. Z ryzího zlata. D. Zlatník o zlatě dělá. Kom. Pěkná věc od zlata (ze zlata. Us.); mnoho peněz na zlatě míti. V. Kruh zlata, ein Goldklum- pen. Dch. Z. šestikarátové, das Neugold. Šp. Cudzí rástol, a ľud ten ostával vše malý; malý, temný, nevidí ďalej od smetiska, zla- tom mu je všetko to, čo sa mu zablíska, dedictvo slavných otcov hádže si do blata, matkou volá čiernu zem, otcom svojho kata. Btt. Spv. 141. Nasnášali mu aj darov a peňazstva hrúzu, že aj sedemraz mohol odvážiť sa samým zlatom. Nášho pánov pán otec dal koč zlatom pozlátiť. Dbš. Sl. pov. I. 38., VIII. 31. Dary však od nikoho neberiem. Mne je milšie zlato v rukách verných poddaných, než v carskej poklad- nici. Zbr. Lžd. 57. Keď by si to bola tvrdo nerobila, len v čipkách sedela, zlatom šila. Č. Čt. I. 129. On (Bůh) je nedostupný zvuku zlata. Phld. IV. 522. Nevezmu si ho a kdyby zlatem dláždil; Lepší zlata funt než olova deset. Kšá. Byť i mnohý človek v zlatě seděl, nic platen, kdyby té lásky neměl. Pís. sl. Videl zlatého šuhaja. Celý svet sa jasal zlatom od neho; Dadia ti tolký kus zlata ako hlava. Mt. S. I. 54., 88. Zlato je bliskavo, blistnô, ligotnô. Hdž. Šlb. 50. Lebka z čistého kutá zlata. Hol. 117. Neb říkají, že za jeho (Václavových) dnuov by byl z. na hlavě nesl a cestú by jel nebo šel, i žádnýť nepřekazil. Let. 26. Jak možno zlato z pekla přinésti? Vz Mus. 1853. 471. Pokušenie, kteréž na nich jest, jest jako oheň na zlatě ku pokušení, jest-li dobré. Hus I. 349. Zlatem obdělávati, obkládati, obložiti, protkati, tkáti. D. Zlato tepati, přísti, mýti (čistiti), dělati. Us. Čepec zlatem krumplovaný. Sych. Z. rýžovati. Prsten ze zlata ryzího. Šp. Dobrá myseľ a veselá viac platí lež zlata veľa. Hdž.Šlb. 32. Zlata se rez nechytí (o pomluvě). Šd., Pk. Zlata jest ovšem všude třeba, více však rozumu a pil- nosti. Tč. Svítí se jako zlato (je čist). Slez. Šd. Zlatom písal, hovnom pečatil (nevyplnil, co slíbil); Z. je zlatem, ešte sa v ňom ne- čistota najde (nic není bez chyby); Kde domácí v rozbroji, tam je z. na hnoji; Ho- dina rannia zlato dohánia; Z. je zlatom, sriebro je sriebrem, ešte jesto rozdiel v ňom (zkoušej věci). Na Slov. Zátur. Kdybys i zacházel se zlatem, přece utrousíš (ani s přítelem se vždy neshodneš). Bačkovský. Z. vede k lakomosti. Sb. uč. Lepší příklad nežli slovo, jako z. a olovo. Mor. Tč. Lepší libra z-a než centnéř olova. Pk. Přimlouval se ječmen k pšenici: Pojďme tam, kde z. rodí se, však nám dobře k rozkoši hodí se. Pšenička praví: Tobě ječmeni, dlouhé jsou vousy a krátký rozum. Nač nám medle za zlatem jíti? Nechmež ho samého pro nás přijíti; Dobré stříbro, ale z. lepší; Lépe vydělati na mlate (na blatě), než prodělati na zlatě; Začal na zlatě, skončil na blatě; Jehla se stříbrem a zlatem zachází (a přece vždy hola zůstává). Bž. Skoupý boháč jest jako jeho skříně, ač v ní zlato, přece v koutě stává. Šd. Dobrá rada nade všecko zlato. Šd. Oheň z. zkušuje a zlato člověka. Tč., Bž. Kámen zlato zkouší a zlato lidi. Č., V. — Z. = věci ze zlata, náčiní, zvl. peníze, Gold, etwas von Gold. Stříbro, z. pobrachu; pro z. zabili. Rkk. Žádosť zlata. V. Vážky na z. D. Zlatem zaplatiti, vyplatiti. Us. Takový způsob vedení práva jest při všech škodách . . . zlata nebo pokladov z země vykopání. Vš. 142. Kdo má na to, koupí zlato, hat man, kann man (sich etwas gönnen); Zlatom naditý, goldstrotzend. Dch. Uzřel prsten nebeského zlata. Brt. S. 32. Moje podkověnky ze sameho zlata a tys je, dě- vuchu, přece ledajaka. Sš. P. 361. Na venek zlato a doma bláto. Světoz. 1880. 50. Chod v zlatě, dojde na tě (přece umřeš). Kká. Td. 257. Město zlatem bohaté. Hol. 218. Bol tam zámok, v ktorom bolo zlata ako blata. Dbš. Sl. pov. VI. 68., Mt. S. I. 99. Pri krste boli i páni i zemäni. Títo krsniatku do križmy nametali plný vankúšik zlatom, sriebrom. Dbš. Sl. pov. VIII. 19. Prvý koč bol jasný, samým zlatom obitý. Dbš. Sl. pov. VIII. 33. Lepší ctnosť v blátě než-li hřích ve zlatě. Přísl. Šd. — Z.. co do ceny, platnosti, moci. Z. a stříbro nejhorších věcí podnět a osten. Kram. Má trusky za zlato. Platil pozlátko za ryzí z. Sych. Z. padá (potřebný déšť). Jg. Svůdný zlata zvuk. Čch. L. k. 50. Má srdce jako ze zlata. Sk. Co do zdraví noh je u nás pravé zlato (jsme na ně zdrávi). Šml. Osv. 1880.135. Co člověk dobrého dělá za živobytí, to s sebou vezme, to je jeho zlato. Us. Dch. K tomu cíli již i mnohé Čechy prý nakloňovati byl počal. Pal. Děj. IV. 2. 569. Z. má jazyk nejvý- mluvnější. Hnš. Dostal kata vedlé zlata; čert zlato vzal, kat mu ostal. Km. Z. máme na poli. Us. JT. Pak zlatem soud jen hezky mažte. Kká. Td. 283. Z. úrod (žluté klasy). Kká. K sl. j. 148. Z. samo o sobě ponouká ku zločinům. Bž. Stil. 270. Z. je zástěra nespravedlnosti a neřesti. Ib. 270. Znám tu zlata řeč. Čch. L. k. 23. Z. zmůže víc než řečníků dvacet. Shakesp. Tč. Ne vždycky zlata ctnosti v každé skvělé úhlednosti. Ib. Z. svazuje, hledá a stopuje. Slez. Tč. Vlastní dům zlatem nezaplatíš. Us. Majú poklady čos mohutného: zlato káže, svet poslúcha; ale sloboda ducha statného na štrnk zlata má byť hlucha! Sldk. 470. Člověk jest sám nad vše z. dražší. Anth. I. 35. Jakož z. mezi kovy najdražšie jest, tak láska mezi všemi ctnostmi. Hus III. 54. Z. a drahokamy skvostná nebezpečenství. Sb. uč. Hnůj na dvoře, z. na poli. Tč. V březnu prach a v dubnu bláto rolníkovi jest nad zlato. Šd. Z. nemluví, ale mnoho působí. Pk-, Bž. Dobrý přítel zlato převažuje. Hkš., Bž. Keď z. mluví, žádná řeč nic nestojí (neplatí). Bern. Od zlata oči pocházejí (Baar Geld lacht); Není všecko z., co se blyští (třpytí); Ne vše z., co se svítí, ne vše svato, co se vidí; Sobě a ne zlatu hanbu činí, kdo je k olovu rovná (Kde může lejno s pížmem příslušeti nebo z. s hnojem? Vz Zlý. D., Lb. Křivdu činí zlatu, kdo je k olovu rovná. Ros.); Mluví, co by zlata ukrajoval (pěkná slova. Vz Mluvení. Také = mluví málo. Dch., Kšá., Šml.); Z. zlatníka najde (a po- znává se i na bnojišti = dobrý se ve světě neztratí. Pk., Šd., Bž.). Č. Zlatem odhání se víra, zlatem prodajná jsou i práva. Rb. — Z. se železem co odjed chloridu rtuťnatého. Čes. lék. V. 213. — Mé zlato = můj zla- toušku! Us. — Z. praskavé či praskací, Schlag-, Knister-, Rauschgold; třaskavé, das Knallgold, Jg., Nz.; talmové; kollinové; picí, Goldtinktur, f. Cf. KP. IV. 247., 259., 156., 264. Má zlatý prstének z kočičího zlata. Us. Šd. — Z. = kokotice. Laš. na Mor. Brt. — Z. v mythologickom vyjadrení znamená svetlo. Na Slov. Phld. III. 3. 278.