KoníkKoník, a, koníček, čka, m., das Rösschen, Pferdchen. Jede Janek na koníčku (na ko- niku). Prov. Vsadil ho na koník (= popudil.
Vz Hněvivý).
Lb. Nesedej na koníka
, ne-
spadneš. Vz Výška. Lb. K. na bidle, Stecken-
pferd. Dch.
— K., náčiní pekařské, jímžto
se těsto na preclíky hněte. Us. Dch.
— K.
= hříbě, ein Füllen.
— K. = kobylka, cvrček
zelený, Heuschrecke. Jg. —
Koníček mořský,
hippocampus brevirostris; čínský, h. longi-
rostris. Frč. 283.,
— K. = stolice u sedláře
,
soukeníka, soustružníka atd. Reitstock
. —
K. ku klepání kosy, srpu. Dengelstuhl. —