Oves
Oves, ovsa n. ovsu, m., ovések, ovísek, sku, m., vz A. Avena, der Hafer. Vz Čl 153., Kk. 104., 107., FB. 10., Schd. II. 262., 265. O. obecný, pospolitý; jalový, hluchý, planý; pýřitý ; plaskostéblý; luční; srpnový, černý, chlupatý n. srstnatý, Jg., asijský, turecký, hřebílkový, nahý, žlutavý, těžký, podolský, smeták n. kozácký, čínský, tatarský, bohatý, rychlík; pytel, opálka atd. na oves. Šp. Vz SN., KP. III. 248., 249. O. pastevní (plat za pastvu), lesní (vz Lovczhaber), hajný = lesní, dřevní (za dříví), chrtový, vyžlenčí (plat za osvobození živiti lovecké psy). Gl. 211. Oves (dle nepravého domnění) v stoklas nepoda- řením se proměňuje. Kom. Dobřes učinil, žes nohám ovsa přičinil (utekl). Dh. Štědrý hráč, milostivý zloděj, Urbanův oves, žito Havlovo, řídko bývá z toho co dobrého. Rým. Ha- vlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz. Rým. O. obrok koňský. Jg. Koně za ovsem běhají a osli ho dostá- vají. Č. Kůň, který ovsa dobývá, nejméně ho jí. Č. Peníz pán, chmel hrdina, oves ko- moň. Jg., Mus. O. koňovi netěžký. L. Když na cestách bláto, oves bývá jako zlato. O. i skrz lyčený střevíc prorůstá. Pk. — O., český národní tanec v třídobém taktu. S. N.